|
Říká se, že návraty jsou těžší než odjezdy. Ale záleží odkud jedeš a kam se vracíš.
|
Rodná zem pod nohama
je jiná
je cizí
přemítám
zda někdy zmizí
ten pocit
a budu zase jako před kolizí
dvou odlišných světů
máme se tu dobře
možná až moc
jenže komfortem těla
trpí duše
a solí volá
po horách
je jiná
je cizí
přemítám
zda někdy zmizí
ten pocit
a budu zase jako před kolizí
dvou odlišných světů
máme se tu dobře
možná až moc
jenže komfortem těla
trpí duše
a solí volá
po horách
11.06.2021 21:50
I kdybych ve světě bůch ví kam zašel.
cestičku k domovu vždycky bych našel.
Jenže ta krajina i lidé se mění.
Láska je soli života.
Však čas se mihotá.
Smutek k životu náleží
Však ocitnout nesmíme se v manéži
cestičku k domovu vždycky bych našel.
Jenže ta krajina i lidé se mění.
Láska je soli života.
Však čas se mihotá.
Smutek k životu náleží
Však ocitnout nesmíme se v manéži
06.11.2019 22:23
Po tom co jsi všechno zažila, mi představa návratu připadá děsivá. Tady je to fakt jiný. Ekvádor vůbec neznám, vlastně tak akorát z tvých příspěků a musím říct, že kdybych tam byla takovou dobu, návrat by byl jak podivný zvláštní sen, ze kterého bych se možná chtěla, nebo nechtěla probudit. Těžko říct. Jinak poeticky máš pocity vystižené pěkně.
05.11.2019 19:07
Vítej doma.Z pralesa do džungle.Přeji klidnou aklimatizaci.Mise naplněna.Přeji hodně porozumění a lásky.Báseň mluví o smutku.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.