Ta je dobrá, hlavně obrat s dužinou.

Tak za leden jsem napsal 18 komentářů, kritika z toho nebyla asi ani jedna. Přijde mi, že jsem jich napsal desítky, je to tedy fuška, být kritik.

Ty už jsi zde 13 let, taky slušný. Já tohle zažil v sobotu, já myslel, že doma zdechnu nudou. A tak jsem šel. Za kámošem, kterej jde zítra, vlastně už dneska na operaci kolena. Takže dlouho nikam nepůjde. Party se rozpadaj, lidi stojí čím dál víc za hovno, vše spěje k individualismu, rodiny jsou čím dál tím menší. Nebo ne? Byl jsem prý introvert, no nevím, přijde mi, že potřebuji lidi častěji než dřív. Konec blábolení.

Odsekávat samotná slova, proč? Myslíš, že tím tomu dodáš dramatičnost? Každý řádek básně by měl něco říct. Ale piš dál, potenciál máš. Psanecké narozeniny užívej.

Metro ujelo, konec Světa. Konec světla.

Matka už asi ne, té snad chodíš zalévat pomněnky na hrob, ale co řekla na milenku tvá drahá manželka? A dcera? Furt si tě váží? Nebo snad byla manželka první, která ti zahla a tys jí to vrátil, abys byl nad věcí? Beztak ti prošlo zatloukání a nemáš charakter. Máš alespoň drobet svědomí? Žere tě to zevnitř, jako když Ozzy vysál brčkem hromádku mravenců do nosu? Povídej, ty chlípný nevěrníku.

Sasanka: Tak to musíš někomu pohanit metrum a on se pak musí bránit, že ho tam fakt má. Hlavně toho člověka nesmíš vůbec znát, ale přitom ho počastovat několika domácími zvířaty, zatáhnout do toho komunismus, fašismus, kapitalismus, anarchii, Seiferta, czechtek, recept na jelenní guláš, drabble a jiné trable. Že život hoří jako svíce a mrtví milovat nemohou, to radši vynech, to by těch komentářů bylo už přes padesát a místo jednoho kotoulu bych musel obejít horu Kailas po čtyrech a štěkat u toho jako srnec. Nejlepší jsou totiž básně o životě, ve kterých je mrtvo. Pozor, jdou k vám kuřátka...ABABABAB, levá, pravá, seno, sláma. Občas je fakt asi lepší čichat k vlastnímu podpaží.

Tak to je úlet.

Lasak: Dobře se řve i uprostřed velkého rybníka. Třebas zamrzlého. Kde jsi Lasaku, snad jsi nešel do války.

Zřejmě sušené krevety.

To byla kapacita

Jo, Eliška Vobrubová...

Gloria in excelsis Deo

Hmmm, už to naskakuje. Kde mám popkorn?

Stejná frekvence je magie, souhlas. Vše nej k narozkám.

Psavec: Výstižně. Snad to poslala. Po telefonních budkách už je ámen, kdo ví, kdy zmizí poštovní schránky.

gajda: No a baví tě tohle číst? Za mě teda hrůza celkem, není to úplnej Dandy, ale přijde mi, že tu převažují ženy, které umí psát. Víš, že je v tom ten život, takový to mají ladnější. Tohle je jak od panice, pardon.

gajda: Ahoj, červené tlačítko mi svítí furt, nějak mě to nerozčiluje.
Ano, to je na tom pozitivní, že jsem taková neměnná jistota. Přečíst si svoje staré dílo, to je jak číst něco nového. Nepamatuju si to, právě proto, že je to epická "poezie". Fragmenty možná a to jen z pár děl. Moc dlouhý a nerýmuje se to, hnus. Prostě je to jen takové odplivávání. Dřív jsem to chodil přepisovat do knihovny do počítače, abych to mohl dát na psance. S básníky se nestýkám. Tyhle věci nedávám číst ani manželce. A mladým žábám radši vyprávím o lese a o marihuaně. A to musím mít v sobě alespoň promile. Jednou jsem poslal odkaz kolegovi, protože ho na tři měsíce zavřeli do blázince, něco četl, vše určitě ne, nevím, jestli to čte dál. Že by přišel ohromen a řekl mi wow, ty tvý básně jsou super, tak to se fakt nestalo. Není to holt pro každýho. Prostě underground. Díky.

Jednou, když jsem jestě bydlel na maloměstě, tak k nám přijel cirkus. V noci jsme se s kámošem přikradli zezadu ke kamiónu, otevřeli jsme zadek přívěsu a všechny poníky jsme vypustili. Jestli chceš, přijdu povolit ohrady, umím to. To jen tak, aby řeč nestála. Lámej si nohy častěji :-)

Sasanka: Ou, ta čtyřka je moc, takže máte doma veselo. Kdybych byl lev, jako ta moje, tak se asi taky sežerem. Nebo se budeme pářit 20 až 40 krát denně. Znamení je pro mě stejnak úplně okrajová záležitost. Spíš mám alergii na šedivé nebe, tak to bylo myšleno.