Žvásty.

človiček: Ekonomicky? No fuj človíčku. Láska tam nemusí být? No tak to je jen praktický vztah. Nejhorší je přetvářka. Neboj, po očistci přijde nirvána. Sit and drink pennyroyal tea.

Tu si dám do záložek. A básně fakt radši nevysvětluj, nebo mi tě bude líto. Ty a hráč počítačových her? I když tě neznám, tak mi to přijde absurdní.

Občas si na ten hloh za panelákem vzpomenu, už jsem o něm i psal. Ale kde, to fakt nevím. Byl to pro nás král. Pod místy, kde se křížily větve měly hnízda škvoři a stejnak jsme na něj lezli, naštěstí na nás nikdo neřval. Nejlepší vzpomínkovka je Borovice od Holana, ale to už se zase jen opakuji. Tvá báseň je taky milá, pa.

Jestli se s jarem zbavíš stínu, oukej. Radku, zkus dát na začátku velké písmeno a ty ostatní malé, bude to vypadat o něco líp. Anebo všechny velké, nebo já nevím, takhle je to rozházené fakt dost i na Milese Davise a jeho album Bitches Brew. Má svoboda hranice?

Kde bychom byli bez splachování?

Tady se nám ale někdo rozohnil...

Plné regály možností
vytěsnění dle vrat od blázinců
když z uší trčí trychtýře
v nich sem tam režná nit vzpomínek
rejdí jak rejnoci pod pískem ráje
zuří jak zubři v dostavníku
v nervech mohou se mlít jak mihule
stejnak nezapomenou
zvláště co se rodiny týče
zbývá než plivnout na vztyčený prostředníček
a strčit ho s nenávistí do tý prázdný budky
a stejnak, neuleví se
lidem bez svědomí nemá cenu něčo cpát
tož asi tak

casa.de.locos: Z tmy přestane bolet hlava? Myslíš, že takovej ranec přijde bez důvodu? Máma to měla, z nervů z rozvodu, tak chodila na injekce. Zde asi česnečka, dva litry kofoly s ledem a procházka na čerstvém vzduchu, jak to bývá u některých mužských bolestí hlavy, těžko zabere...

Ještě, že to není gangréna.

Gumoid

casa.de.locos: Díky, to je velká pochvala. No jó no, vydat, k tomu nevím, jestli někdy dojde. Neznám lidi.

Jo, jo, i tak to mohlo být, smutné.

YES, chtěl bych slízávat obočí nakreslené tuší, jenže nenech se napálit, to může být také permanentní tetování. Valentýn mi nevadí, komerčáci z nákupáků jo. A přesto jsem si koupil sako v Plaze v HaM.

Jsem se tu z tý legrace málem udávil vlastníma zvratkama. Co to jako je? No hahahaha, to je sranda, kapesník flek, rek, jsem z toho úplně mimo.

Toto není haiku!

Ale jó...

Jsem kamen
a ty bar
jsem tolik splaven
hledal jsem tvar
setkám se s mařenou
nebo projdu stokou zkalenou
ze čtyř stěr
v područí
se jen jako sítě rozbečí
nevěří
siven
jsem zmaten

Přečíst si svou starou báseň, to je jak číst něco nového. Jednou jsme spali v chatce na ostrohu jménem Rudolfův kámen, doporučuji, výhledy, kde jsou super západy Slunce. Ráno nás chytnul strážce, naštěstí už dole, tak jsme mu zalhali, že jsme spali před hranicí NP, nakonec jsme ještě dobře pokecali. Tohle je asi o jiném ostrohu. Nebo nevím, to jen tak, aby řeč nestála, že se mi dokonce líbí vlastní věc, ach, to je tak pokrytecké. Jaro, pojď nám. To byl komentář pro LadyLobu, jen jsem jí zapomněl zaškrtnout. Pfff.

dvakredencedekadence: Tý jo, ono se v Barcelóně náměstí jmenuje po Orwellovi, to je muy bien. To by v ČR asi neprošlo. Taky jsem 30.11.2011 v Madridu čučel, co to tam lítá za papapouchy. A druhej den zdar do Limy. No nic, bylo by fajn, kdyby Španělsko zůstalo jednotné. Nebo né? Asi je mi to jedno. Báseň má dobrá místa. Duhy jsem kolem tebe, když jsi spala na stole v Paradoxu, moc neviděl. Asi jsi jí schovávala před dekadentními lidmi, aby ji z tebe úplně nevysáli. Hlavně ten zvukař, ten byl moc, ten už párkrát pod kredencí spal.