Smutný déšť to ví

Vítr modřínům češe kudrliny
do duší prší nám černé saze
v loužích se rozpíjí temné stíny
za chvíli protrhnou citů hráze

Tak stojíme tu smáčení celí
řekni mi prosím jestli se pletu
že dlaně naše ještě by chtěly
zbytky té lásky zachytit v letu

Tu bědující slzavou krajinu
co touží dosnít včerejší sen
blesk vyvede naposled ze stínu
však na okamžik kratičký jen

A já do kapek vyšeptám
ať smutný déšť to ví
že zůstaneme každý sám...