Na výstavě Human body by ses vyjímal. Byl jsem se na ni podívat. Vyextrahovali z nějakého popraveného číňana nervový systém a vypadalo to jako bizarní chlupatá kožešina.

Je třeba si vybrat svoji posmrtnou pozici, jinak to udělají za tebe.

Tomu ver ! Boh je tak nevinne krutý

https://suno.com/s/TtYItXc1Qzp2W6ca
https://suno.com/s/TYI4RYjh4r9Rx4sk
https://suno.com/s/gjtGHqYwXaPmi4e4
Aneb jak AI zabila Homéra.
Pojďte, dejte to líp než AI. Zítra jdu na soutěž Pod Lampu, pět kapel za sedm pětek, pojďtě se mnou hlasovat. 607914491. Na Světě je nás už možna osm miliard a stejnak tam budu sám, šťastnej. A v pátek na toho Janka.

Mysl skáče shora zdola,
Mysl skáče furt dokola…

Cecky pro vsecky :-D :-D :-D ja umru

človiček: Pod Sajamou tam mělo být. Nemůžu za to, že mám rád sopky. Pa.

Děkuji... ráda jsem si početla

človiček: Z louže do kaluže, z bahna do bláta. To chce horskou bystřinu:-). Anebo termály do Sajamou.

Orionka: Je to moc. Ale což, neumím psát o lásce. To bych asi uměl, kdybych ji neměl. I když se love v tom skromném balíčku mých plechařin určitě najde. Dík.

LUKiO: Super, díky, tak to už bychom byli na trojce.

Neumím prohrávat. I z kaluží zvedám hlavu....jen jsem upadnul, to jsem se Vám osvěžil v tom bahně...kdo by to řekl. Paní stojíte my na zádech.. jste si nevšimla, to bude sluncem...oslňuje.

Jen jedna hvězdička? Tss, dám pět, ať se ti to trochu zvedne.

Není to moc, nó. Ale na úplné vyhlazení to taky není.

Ďábelsky vostrá. Ten obraz s polívkou je velmi živej a přesnej. Baví mě to číst, ale žít bych to nechtěla... asi.

Jééé, sladké bezstarostné dětství a kouzelné mládí. Vzpomínky jsou někdy radostné ondy smutné, ale hlavně, že jsou.

Vytiskla bych to a anonymně vyvěsila někam na veřejný místo v tvojí rodný hroudě, ať je to kdekoliv.

Milá nostalgie, asi stárneš hele... Připomnělo mi to knížku Filipa Koryty Falknov calling, je tam z tvého kraje, neznáš ho náhodou? Taky vzpomínal na dětství se všemi detaily, průšvihy spolužáků i tajenými hříchy z rodiny, všichni byli k poznání a byla to fakt vydaná knížka, tomu říkám odvaha. Ale taky to máš fajn, to ne že ne.

Pohltila je realita současnosti.

Taky jsem měl rád, když na konci sklizně postavili z balíků slámy velkou kostku a my jako děcka jsme na to lezli a hráli si na Titanic. Proč tam lezou velcí kluci a velkýma holkama jsem pochopil až později.

Pěkné (hele včera jsi měl svátek!). Jakto, že má každý svátek dřív než narozeniny? Ach ta nostalgie, aj slza ukápne ze zanícených spojivek.

No tak ti toho angličáka na pískovišti sebrali. Prostě před pikolou za pikolou už je pryč. A dělej... hážem čáru.

Ta druhá část je hodně osobní ... první se dá aplikovat na různá sídliště