|
Každému se jeho mysl zaměřuje na jiné pocity
 06.06.2022 7 700(13) 0 |
Skrýváš se za svými slovy,
přikryté břemenem letité zloby.
Teď už vím ale jak na ně,
půjčím svým slovům krátce tvé zbraně.
přikryté břemenem letité zloby.
Teď už vím ale jak na ně,
půjčím svým slovům krátce tvé zbraně.
01.02.2024 - 01:32Tak za leden jsem napsal 18 komentářů, kritika z toho nebyla asi ani jedna. Přijde mi, že jsem jich napsal desítky, je to tedy fuška, být kritik.
12.06.2022 - 22:35To nedělej, naopak, cílem je nepůjčovat si zbraně, ale uvědomit si v první řadě ubohost jejich užití. Podle stoiků se tě může osobně dotknout jen to, čemu dovolíš vstoupit do své vnitřní citadely ...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Kritikům : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Andělský honorář
Předchozí dílo autora : Bouře
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Lucianecka [18], Chudák [14], maruska.hej [12], mi5ka [12]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
