to umíš...

Zdá se mi to na povídku trochu málo obsáhlé... sice jsi zvolila zajímavé téma, které má co říct... ale tak nějak mi chybí více děje... je to v podstatě jen úvaha hlavní hrdinky... sice prožitá, ale chybí něco víc... navíc mi trochu vadí to NTB... nechápu, proč by měly být v povíce zkratky běžných slov... docela mě to rušilo...

tahle mě poměrně pohltila :)... je silná a má co říct...

je smutné, jak "díky" lidem mizí rostlinné i živočišné druhy ze světa :(

zajímavé :)

k tomuhle se těžko píše komentář... trochu z ní čiší strach, co bude...

jsi trochu morbidní :D
ale to se mi líbí :)

první slovo a hned hrubka... teda... ubÝvá... jinak tedy nemůžu říct, že by zaujala... docela vyčerpané téma... a nepřekvapivé zpracování...

díky ... ale hoří jen díky technice :)... jinak jejich obyč barvu znáš :)

díky... jsou to absolutně čerstvé pocity :) ... ještě hřejí :)

někdy je tak sladké zhřešit... jenom trošku... jenom malinko... O:-)

nádhera... aneb, jak už jsem kdesi kdysi psala (pravděpodobně loni :) ), podzim přeje záření :)

díky za pětistý komentář :)

tohle je... dost lidské... i když nevím, jak moc reálné...

chválím grafiku... a vylití pocitů :)

Musím říct, že pokud se cítím být ženou, musí mě to nutně trochu urážet... nicméně beru to s nadsázkou, tak se možná i zasměji :)... a budu doufat, že na někoho podobného nenarazím ;)

možná by mi lépe sedělo který než kterej... ale věřím, že to byl záměr :) ... asi trošku popřemýšlím nad obrazy, které se přede mnou rozprostřely...

taková klidná... skoro jako ukolébavka :)

neřekla bych, že apatická... rozbolavělá, to ano.... hodně.... ale moc pěkně

poměrně stručná... ale navozuje zajímavé obrazy a to se mi líbí :)