Apatická

Na zdi škrábance
dehtový
sevřený játra
lihový
svázaný oprátkou krve
(tak jako prve)

Přivřený oči
prázdný slova
vzpomínky rozpitý
v kouři
(komu to leží v žaludku)

A pár laickejch
životních posudků
znějící tvym vlastnim hlasem
("Přejde to časem")

Navážem fráze
jednu na druhou
snad už tu s náma
dlouho nebudou
(snad lidi zapomenou na zlámaný svaly)

Všechny ty svoje
děsný žaly
si za klobouk klidně strč
a před každou zaslouženou ránou
klidně zas tělo skrč

Já stejně
po těch letech
lásko vratká

fakt nezapomenu
jak jsi
hořkosladká...