A rozbolená zároveň ?
přidáno 30.08.2008
hodnoceno 6
čteno 1550(22)
posláno 0
Na zdi škrábance
dehtový
sevřený játra
lihový
svázaný oprátkou krve
(tak jako prve)

Přivřený oči
prázdný slova
vzpomínky rozpitý
v kouři
(komu to leží v žaludku)

A pár laickejch
životních posudků
znějící tvym vlastnim hlasem
("Přejde to časem")

Navážem fráze
jednu na druhou
snad už tu s náma
dlouho nebudou
(snad lidi zapomenou na zlámaný svaly)

Všechny ty svoje
děsný žaly
si za klobouk klidně strč
a před každou zaslouženou ránou
klidně zas tělo skrč

Já stejně
po těch letech
lásko vratká

fakt nezapomenu
jak jsi
hořkosladká...
přidáno 05.12.2008 - 22:15
Nepíšu pro kritiky, ale pro svůj klid, protože to zkrátka jinak neumim :o)
přidáno 03.12.2008 - 11:33
Taková drsná, z prvu možná až moc. První strofa mi moc nesedla, ale budiž. Jen snad škoda toho konce. Báseň jako taková je pěkná, ale na konci je to zase jedna z mnoha básní o zhrzené lásce. Kdyby z toho vypadla trochu silnější a emotivnější pointa, tak by to bylo ještě lepší... ale neříkám, že takhle je to špatné...
přidáno 02.09.2008 - 17:57
neřekla bych, že apatická... rozbolavělá, to ano.... hodně.... ale moc pěkně
přidáno 31.08.2008 - 21:21
Všechno nějak souvisí... Ač to někdy vidí jen člověk samotnej... :o)
přidáno 30.08.2008 - 14:38
mě se to líbí všechno...
přidáno 30.08.2008 - 11:31
Líbí se mi závěr. Začátek je možná příliš odlišný, s těmi játry a lihem.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Apatická : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Šestýho
Předchozí dílo autora : Kýč

» nováčci
Raven
» narozeniny
Ammazonic [17], HarryHH [17], KaseO [17], Štístko [15], pohodarka84 [13], Čalamáda [11], Anonymni snílek [10], danthevas [9]
» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :
Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming