přidáno 17.08.2008
hodnoceno 3
čteno 1660(8)
posláno 0
Tohle slunce
tak tupě odráží paprsky
od očí
tak lehce se otáčí
tak tiše usíná
nad svým ztraceným domovem

je samo jak
jen hvězdy můžou být
a necítí
tak jak jen hvězdy
cítit nemohou

tahle modrá obloha
se příští nocí rozkrojí
aby se ráno příští
nově zrodit mohla
.
.
.
a tak
někteří hovoří o samotě
jen protože nejsou sami
někteří hovoří o smíchu
aby se snad..
neocitli s někým
kdo by jejich místo
mohl prázdnem naplnit..
přidáno 13.09.2008 - 15:36
zajímavé :)
přidáno 24.08.2008 - 15:10
Jsou tam pěkná místa...;) i celkový dojem je fajn...*
přidáno 17.08.2008 - 16:14
nó...ale jo, líbí se mi :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Čeření stojatých vod : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Propracovaná noční můra
Předchozí dílo autora : Pádem nepostřehnutá myšlenka

» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]
» řekli o sobě
Singularis řekla o Máta :
Opravdu se vyzná v psychologii a užívá si to. Píše úžasně dokonalé romány, jen mi nevyhovuje jejich výstavba: Vyhýbá se uvádění jmen postav a při čtení zprvu není zřejmé, co je důležité a co ne. Vše se odhaluje až postupně, což činí román napínavým a dodává mu spád.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Tématická soutěž

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming