Postulujme základní teorém, nebo ještě lépe předpoklad, že má v poezii každá vyvřelina své místo pro svého tvůrce. Pak jaký postoj k němu zaujme? Za A vědecký - ten bude předpokládat a posteriori analýzu vlastní tvorby, něco jako, když kontroluješ vlastní výkaly, abys zpětnou projekcí potvrdil, že jsi něco toho dne jedl, nebo ne a co přesně a v jakém množství a při jaké příležitosti a tak zpětně vytvořil obraz vlastní minuslosti: můj bratr například po každé noční kalbě ráno obtelefonuje všechny svoje kumpány, aby mu sdělili (a on zase jim), co se dělo, poněvadž má výpadky paměti a je třeba dát skládačku dohromady, pro případné dotazy nezaujatých osob - což je důležité mimojiné i proto, aby nakonec mohl říct, jestli to stálo za to nebo ne. Taky od čeho jiného kamarádi jsou, že? No a za B postoj umělecký, který zpětně příčinu nehledá a hodnotí výsledek jako nejvyšší účel díla. Z onoho hlediska je pak citelný rozkol mezi oběma přístupy nebezpečným precedentem, neboť označuje vědeký přístup jako nehodný slova umění, zatímco ten druhý přítup označuje jako zbytečný. Dokáže někdo - kdokoli, kdo je toho inteligenčně schopen - formulovat třetí přístup ke tvorbě, který by byl kombinací užitku i požitku? Ach bože, můj mozek se přehřál......

Mám problém s tím slovem kolikero. Něco mi na tom jeho užití tady nesedí. Pořád mám dojem, že by se to hodilo spíš v kombinaci s pomnožnými slovy, se slovy v párech, to kolikero mě mate. A nemohu říci, zda je ho užito špatně, protože, přísně vzato, nevím proč. Přinejmenším to zní divně.

Nevolils tak jsi z obliga, ne?

Ty mě nechápeš. Nemyslím tím, gramatiku (ačkoliv i nad tou trochu váhám), ale to, jak to napsat. Když se čas zastaví, ve kterém čase se to děje? Jde to vůbec říct v přítomném čase? Není to divné? Přece nemůžeš v přítomnosti zastavit čas a pak říct, že se to stalo.

mě mate to stops v názvu

trochu mě ty časy matou

Vracím kompliment. Umíš v krátkých pár řádcích vyjářit přesně to co chceš s lehkostí sobě vlastní. To je kumšt. I tahle je tak zasněná a toužící... moc hezká.

SUPEÉR! Muvě, kurde, v calom totym webu nema s kym po našimu pogadač, bo to juž žadny neumy. A aj ja sam mam problemuv.

Víc takých popularyzatoruv ostravskeho nařeča. Zdařbu!

Zajímavé.

Hm, trochu bych ty čárky ve větách dotáhl k dokonalosti. Nechceš to nahrát a vložit sem na mp3?

Hmm je cosi neodolatelného na nevěře, co? Ani tak ne to podlehnutí jako překonání vlastní věrnosti. Překonání svého lepšího já. A vskutku hezky jsi to popsala. Mokře a vzrušujícně.

Vtipné. Pěkné.

Ani já tím nebyl právě potěšen.

Moc vážně se to netváří.

To je stále za Georgom? Jmenoval se tak, ne? A je to tak dávno. Dávno.

Jen tak lusknul prsty? Hmm.... mám podezření, že je to ten samý, co vymyslel pondělní vstávání do práce.

Jak vulgární.

Bílá je fajn. Ladí ke všemu. Tak proč jsou lidi tolik rozladění?

Velmi netradiční věc! Nadchlo mě to. Sice jsem musel překousnou to nedolÍhá, abych se prodral k ostružinám, velmi zajímavá cesta, to ti povim. Líbí se mi to. Jen ještě přemýšlím, čím vlastně.

Tak ti nevím, žádné veledílo české literatury. Já bych po něm klidně skočil z toho mostu. Netváří se opravdově.