Pár odstavců

Labourista robustně zbouraný
ráčí se odebrat
věštit kostí v popelu
prověřit zákulisí úsměvu
dýchnout ti na okno
vyřezávat postavičky z nádorů olší
zastepovat na minách
štěpit zásady
zrozené z rozumu nevnímat

Čekgydap
Lucka Bílá kvílí nad Šumavou
čaj chutná jak soví hovno
volné rýmy tečou do jímky
jako netopýří žalozpěvy zákrutami jeskyně zádumčivosti
oko jenž podlehlo pochroumanému
lahodí nerozdělen
kde se to bere, nevíš
Miliš nežer tu myš
logopedi tě ukazujou na konferencích
potřebujou tě mrštnějšího
kompot na stromě
lepší jeden prd než tisíc doktorů
jepičí změna okolí
tohle už snad není ani možný
roubenka pod skalou
ovoce pod ovcemi
obce na okraji přístupnosti a schůdnosti

Kdo umí, umí, kdo neumí, učí
kdo neumí učit, učí tělocvik
prcáš za státní příspěvek
důchodci v rádiu nadávaj na děti
dírou po zlatém zubu syčí na svět

Nikdo si neváží lesních projektantů
lidí z jatek, čističů aury, autorů laskavosti
kurz jak nehnít jenom na serveru
na to ser veru
máme smutný koledy, říkaj

Na noční lince
lisuje klince
máčí si hubu v minulosti
zlosti
helena s ivanem, hanka s jirkou
nashle
prsten co do roka sundala
v kulku si tavím

Pak hledal kozu
co mečí víc než Žbirka
Novotnýho si nahrával na kazetu
vyrostl jako Mario po houbě
dalekohled z hajzlpapíru
prasnice ze sýru
nemluvňátka

Bez lásky
jak parazit co ztratil zdroj
sílu stroj, brnění zbroj, orloj kroj
včelař roj
rum patří do koryt
tráva do kapsy

Černý pivo? Máš smutek?
Kávenky za ztrátu libida
usušíš se, neboj

Opět opat
bílá mě neba
nebe ví
zas tak a přece
i když ale snad proto
zato zlato už nepádí jalovina, cyklus
tupost jednoduchosti vítězí
promiňte, soráč, neinman

Je svoboda pro sobce?

Horník na horách
sápavé průpovídky
neslavně splavné
nesvázané infekcí
pohodu po hodu
pobuda na bodu
druhá půlka života
odešla do mládí

Utíkat za pointou
jak biřmovaní tasmani
neklepej s leprou
kolohnáte zkarbovaný
pro koho vycpaný
smrt už se ozvala
zatím
totiž
fádní povel
rovná se nulový řád
oči nestíhaj
prst na kraji pánve ošahané
bortí se Jahve do země ostříhané
věř ostatním víc než sobě, pche, snad ne
omílané lemování futer
strč pod ně ručník, ať nenastydnou
tady nepotkáš zvedlý prkýnko
jedině že by se někdo ožral

A pak mi zavolala
že si koupila novou podprsenku
košíčky éčka, řekli jí, že jsou to spíš déčka
přitom má doma céčka, který jsou jí velký
pak to má někdo chápat
když křik spustí i vyždímání hadru do dřezu
no nic, slunce saje z plachty psyché
kapky zbylého rozumu
duše, která už asi není ani moje
patří jí, jí a nerozhodné smrti
blízkost slepoty hlubinu naplní
a tak dál, klidně to žijte odzadu