To zlomení ve slově se povedlo velmi plasticky.

Jo, zase jsi to vyhmátla. Poezie bydlení není v tom, že má někdo pěknou bibliotéku s verši - mimochodem ta moje stojí za to - můžem soutěžit, kdo má doma víc sbírek v poličkách. Ani v přepychu a pohodlí ta poezie není.

Dandy: Hanulka: Děkuji za návštěvu a milý komentář k básni.

Homér: Hlídám dědu u tchýně a tchána.

Vařím.

Nedokážu najít obracečku. Nejen básnické sbírky.

Ó, to je krásně intimní.

Leslie: Bez té dodávky to nebude dost rajcovní.

No, pokud ti jde o zachování rýmu, který není rytmicky zrovna dokonalý, hlavně v poslední větě s dodávkou, ta se mi zdá nějak nemelodická a dlouhá,.. tak to bude nelehké. Asi bych se vykašlal na popravce a oprátku a dal tam něco nerýmujícího se třeba: .... odpovědí na nevyřčenou otázku - má už má samota na vlásku? ... a ten koonec by pak navazoval na obrazce.. ale není to ono.

Popravcem? Popravdě vždy jsem vnímal toto slovo v jeho původním středověkém významu - tedy toho, kdo rozhoduje po-právu. Nevím, jestli to byl zamýšlený význam. Možná tam měl být popravčí (tedy kat).

Ten konec má šmrnc.

Leslie: Nó.... je sucho.

Další lehce odevzdaná yaničina. Líbilo se mi to. Smutné téma, ale jaxi na pozadí.

Wau, to je pecka. Mám-li se k něčemu přiznat pak ten dvouřádkový verš byl od chvíle, co jsem ho u Nizámího objevil moje láska na první pohled. Čte se i píše lehce, je takový větrný, jakby na hladině nesený. A k lyrickým báničkám a básním o lásce a zklamání se dokonale hodí. A tady na mě navíc dýchla dovolená. Slunce rozpouštějící se v horizontu šumivého moře, kam kráčí Yana jen tak v trepkách...

Tak to by se měla přejmenovat na Nekonečná.

Tak nějak si představuju ty tzv. vědce co otáčejí ručičky hodin posledního soudu.

Co může být smutnějšího, než pěkné básně, které tady na psancích zapadly bez povšimnutí, ako prstýnky v dláždění. Jsou to pěkné básničky.

No prosím prosím... Já sám se tím neřídím.

Tak jsi ještě málo svobodná. Strč si na začátek malé. Uleví se ti.

K tobě si chodím pravidelně pro nové poetické patvary a češtinářské kuriozity. Dneska vyhrál pojem BOJNÉ SRDCE.

Kdybys byla víla, byla bys brčálově zelená, na ochutnání kyselá a světélkovala bys efemérně nad romantickou podvečerní bažinou. Z bažiny oné by trčely chlupaté ruce všech těch blbounů, co se za tebou vydali, aby tě zkrotili, uchopili do pracek a odtáhli někam do sklepa. Není to jediné velké písmeno na začátku básničky zbytečné?

vylézám z pod kamene a fibriluji samým ščestím

proč taky neumím tak roztomile popsat radost? Přiznej se, ty máš v mozku nějakou cévu navíc.

Jsi blázen.