LadyLoba: No, pak by je vyhrála tchyně a tobě by nedala nic, za to, že jsi jí tam poslala, protože je stará (a protivná?).

Zrovinka dneska jsem si říkal, ať už je listopad.

Hanulka: Já vím, nechal jsem se unést. Je to jen další zbytečný hlod. Dík za čtení.

Líbí a to dost.

Ginnare: K nedělní podvečerní depce jsis početla Homéra. To ti zvyšuje kulturní přehled. Já bych to nedal;-). Né, nedávno jsem chtěl psát o fialkách, ještě jsme na to mladej. A hlavně tlustej obejbat se ke kytkám.

Článků o chlastu není nikdy dost. Líbí.

Né, nesežehl ho čas, je to ultramoderní záležitost. Kdyby Číňaní nepíchali chemii do permafrostu, tak by se ten vlak propadl do pekla a byl by klid. Je to jedinej vlak, kterej na světě nemám rád, protože dováží svině do světa, který měl zůstat sám pro sebe. Já vím, taky se do Lhasy lítá, no nic, chudák celej Tibet. Já se s těma uprchlíkama z Tibetu bavil v Nepálu víš? Ti už se dom asi nevrátí. Sto zaplivanejch, smradlavejch, ukničenejch Čechů je jeden Tibeťan.. Byl jsi tam, nebo ty básně jen tak plácáš z čaje? V rudých hvězdách visí tváře bohů, to by celkem šlo, jinak je to celý moc zacyklený, možná v Praze na náplavce by tomu někdo uvěřil.

Hanulka: Dík za komentář, ale tohle je fakt tristní dílo, včera jsem si to chtěl po sobě alespoň podruhé přečíst, no děsná nuda. Je to lék pro insomniaky.

Slušná depka.

Celkem slušné, tohle by se taky dalo považovat za neokokotismus. Prostě punk.

I když jsi random robot, náhodný generátor ozvěny, naděje, ticha a stínů, tak tě mám přeci jen rád, protože tu netrčím jako nejaktivnější autor. Dík.

To jsou zas otázky. Seschlé hovno rozprásené větrem z tebe bude, jako ze všech. K psaní básní tě Bůh nestvořil, neboj. Buď radši doktorem. Tohle je přesně ta tvorba, která mě odsud jednou vyžene.

Dík všem za komentáře, nikdy nevím, kolik co bude mít ohlasů. Jestli minutovka nebo hodinovka.

Na hrob si radši močím.

štiler: Určitě bych zavolal na pomoc Tomíka Klusů, písnu ti na jahů jeho nambřík.

Ha, pííí voe, chybí ti tam syzygos, tudíž nepostupuješ!!! Chce to flašku Absinthu, nasednout do vlaku, co jede k Sachalinu a na chvíli se na všechno vyjebat. Oni rozumí životu, ego za tři brooklinský rapery, tak se nerozčiluj, tyhle typy nedoženeš.

Orionka: Rád bych tam dal měkké i. Taky mi to celé neštymuje...

Nikytu: Díky ti Niky.

Orionka: Nevím, asi kopyta. Yaci padají, jenže tam musí být tvrdé y, protože předmětem jsou sedla. Je to těžký ten život, značně nejednoznačný.

Při četní jsem si vzpomněl na Jirouse, při těch poupatech v kyblíku.

Na zdi jak visí lopata
koulí se hlava plešatá:
vtom průvan vyfouk zpod dveří
chomáč slepených kadeří.
Po vodě v kýblu ucho pluje,
poslouchá, boltec vystrkuje.

Máš to dobrý, pumpařko.