casa.de.locos: Já nechci bít nikoho, snad ani ty nácky už ne. Co je mi po nich, co je mi po všech. Člověk občas zaslechne šílenosti, stačí to překroutit a hned je z toho báseň, a pak si lidé myslí, že šílený jsi vlastně ty sám, když to náhodou čtou. Podzim je náročné období, ať ten hezký, či ten druhý. V létě umí bejt šťastnej skoro každej. Dost to brnká na strunky v duši, zvláště u těch citlivějších. Hlavně trvá tak pět měsíců, ten stav bez listí. Pravá zima už asi nebude. Bruslení na obřím rybníku, to jsem vždycky miloval, bludiště ve vrbách a v něm hrát na babu. No nic, dneska se asi opiju, nalejvám Grantsku, počkám, až se ozve kámoš, jdeme na německý emo. Holka je na srazu z vejšky, ta se neopije a zítra bude chtít jet na výlet do lesa. Nebo si mám radši smotnout špek, ať mi zítra není fyzicky zle? Věčné dilema. Vysrat se na všechno v mém věku už nejde, 27 jsem prošvihnul, no a v mých třiatřiceti by to za mě musel udělat někdo jiný. Mohl bych se pak teoreticky objevit v rozřízlém abscesu.

Vzbuzuje ve mně neklid tvá poémka. Hlava Marie v křečácích...pfff. Každopádně zajímavé dílo.

Ta se ti fakt moc povedla vLašáčku...

Orionka: Fakt? Tak díky moc, to je jen blíženecká schýza z vlaku. On ten pondělek nakonec není zlej den, ale ten rozjezd... Hodně budeš někde!

kekebreke: Nech ho bejt.

Nikytu: Zajímavý komentář.

LadyLoba: Mě to nebaví ani po tý první.

Mám petku Rohozce na stolečku ve vlaku. Na vodku kašlu. Též skvělá epik lyrik bla. Čus

Ahoj, konečně něco od podlahy jak to má Homér rád. Sociální epická poezie dle mého gusta. Někdo si jede rýmy, melodii, rytmus, metafory a je to dílo plytké, tohle ne.

Tady jsi vlastně naložil jen Jeronýmovi, jinak pohodoví lidé na konci září.

Celej rok jsem čekal na Michala. Tak díky moc, že jsi ze mě neudělal blba. Born like a slave, burn like a king.

Strach je zbytečný! Do lásky bych to zařadil, kam jinam.

oslov radek: Díky krutibrku.

slnečnica: Bingo bejby;-)

Někdy může být z 1+1 klidně i 0,5. Z člověka je pak půl, klidně i míň, když skočí pod vlak.

Stará neznámá: Já nikdy nebyl žádnej drsňák. No co se se mnou stalo...Nechci zas skončit na chodníku hanby. No co se se mnou stalo...mám rád píďalky, to byly ty zelené, co visí z větví, a dneska si jedna šedá hrála na větvičku, dobrý mimikry, taková česká strašilka. No co se se mnou stalo, prozradím ti v měsíci padajícího listí.

Stará neznámá: Voní jak pomeranč řízlej skunkem. Prostě Northern light, feminized, autoflowering. Musím už jí podseknout, palice tvrdé, letošní léto jí dodalo sílu, vždyť já pěstoval naposledy tak před dvanácti lety. No, tohle je jen taková metrovka za oknem. Ale co je na zahradě, to je moc, nemůžu za to, že prodávaj semínka na internetu. No a báseň? Nevim, nerozumím tomu;-)

Loreley: V rodném ghetu a v rodném jazyce. Tak to ještě musíš přeložit:-). Z romštiny se v češtině uchytily jen slova čokl a čórka. Dík more za komentář, jdu krást řadící páky od felícií.

Loreley: Palec hore holka, je to jak od Seiferta, akorát, že to bohužel nebude tak slavný.

Ginnare: Zatvař se nesměle, pošli je do prdele a hned bude líp. Být tebou, řídím se Ráďovou radou!