|
...
 10.06.2019 3 1229(5) 0 |
Kikiríki, kikirík...
Kohút robí veľký krik.
Kričí na sliepku Chochulku,
že má na šatách machuľku.
Sliepka kričí kotkodák,
že to veru nie je tak.
To je iná farba v perí
nech sa prizrie keď neverí.
Zblízka kohút pozerá.
V očiach hnev, nedôvera.
presvedčil sa, je to tak.
Je to perie a nie fľak.
Kikiríki, kikirík...
ďalej robí kohút krik.
On je pánom vo dvore
sliepky stoja v pozore.
Vždy tak bolo kotkodák.
Bolo, je a bude tak.
Anna Vodičková
Kohút robí veľký krik.
Kričí na sliepku Chochulku,
že má na šatách machuľku.
Sliepka kričí kotkodák,
že to veru nie je tak.
To je iná farba v perí
nech sa prizrie keď neverí.
Zblízka kohút pozerá.
V očiach hnev, nedôvera.
presvedčil sa, je to tak.
Je to perie a nie fľak.
Kikiríki, kikirík...
ďalej robí kohút krik.
On je pánom vo dvore
sliepky stoja v pozore.
Vždy tak bolo kotkodák.
Bolo, je a bude tak.
Anna Vodičková
Ze sbírky: Básničky pre deti
29.06.2019 - 15:55
Kohút : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Bocian / Čáp /
Předchozí dílo autora : Naša mačka strakatá
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Monsignore [18], Edit [14], Jekaterina [11], Sagittarius [4]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
