|
já už ani nevim
 02.07.2015 4 1028(22) 0 |
slova mi přimrzaj k okapům
jak jazyk ke klepadlu před barákem
do deseti doma
a nelez do popelnic
slyšim tvůj hlas
skřípot štěrku v kovovým hrnci
venku je třicet stupňů
a ty stejně nosíš ten směšnej svetr
vracim se zpátky pro naději
odcházim přemožená věkem
nikdy si mi nečetla pohádky
tak se mi hádám
žádný nemohly stát
jak jazyk ke klepadlu před barákem
do deseti doma
a nelez do popelnic
slyšim tvůj hlas
skřípot štěrku v kovovým hrnci
venku je třicet stupňů
a ty stejně nosíš ten směšnej svetr
vracim se zpátky pro naději
odcházim přemožená věkem
nikdy si mi nečetla pohádky
tak se mi hádám
žádný nemohly stát
09.05.2018 - 12:24nikdy si mi nečetla pohádky
tak se mi hádám
žádný nemohly stát
Tohle mě až skoro píchlo u srdce. Je skvělá :)
tak se mi hádám
žádný nemohly stát
Tohle mě až skoro píchlo u srdce. Je skvělá :)
01.10.2015 - 08:18Hrozně se mi líbí, jak je to napsané. Asi proto, že to není nic růžovoučce navoněnýho. O to víc tomu věřím.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zarůstám : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Vzdech
Předchozí dílo autora : Žákovská
