Zdravím oslovradka.

Ale jo, asi to bude nadprůměr.

Komentář je lepší než dílo.

Jasný Psavec!!!!

Zamila se zase špatně vyspala...

Yes

Yana: Jednou jsem na brigádě řezal flexou kabely, z flexy se začlo kouřit, tak jsem jí odhodil, ta jela, mohl jsem mít nožku pěkně pocuchanou, nebo některý z kolegů, odjela dvěstě metrů daleko. Nebo jsme jednou jeli busem v Bolívii směrem k Chilské hranici, kola se zabořily do rozbahněné pouště, s babkama, i když žvejkaly koku jsme ho nevytlačili. Tak jsme žvýkali koku a čekali 10 hodin na pomoc, pozorovali štíry a bolivijští kluci chytali ještěrky. No ty kola našeho vztahu se né a né odlepit. Ať dělám, co dělám, vždycky se to dá nějak dokupy;-)

Udělej celej kalendář, to bude srandy...

To je milé Šárko, na to si budeme muset počkat do května.

To je MOC:-)

Mlčení a pasivita...

...hm, pomalu pečený Lelek na kořenové zelenině...

Včera jsem to četl na plech a moc se mi líbila tvá pojednání. Teď na to koukám střízliv a je to tam. Bez zbytečných slov navíc. Ta pravá poezie, že se chceš jen vysmrkat a v kapesníku je skrytá žiletka.

kmotrov: Dík, já se strašně mírním. Chtěl bych v básních rozebrat svět na kvarky a pak ho splácat zpátky. Zdravím z KRNAPU.

Amelie M.: Díky, jsou takové personální minitragédie. Foukat si může jak chce, když nikdo neodřízne kotvu.

Amadeo´´: Díky. Já jen tovaryš dneška.

Všichni se sice nalézáme ve škarpě, ale někteří z nás se dívají ke hvězdám.

Chtěl jsem sem jen napsat něco chytrého. Wilde.

Je to kampáň!

Je to píseň.