Poupata z benzínky

gamp71: Tvá slova mě potěšila. Díky.

Až uvidím na benzínce někoho, kdo se se zájmem rozhlíží, pozoruje stojany, pozoruje lidi... vzpomenu si na Tebe... :-D

:-D technické parametry mezi řádky, srdce strojaře prostě zaplesá. Příště až pojedu tankovat, musím se lépe dívat kolem sebe. Díky, povedené dílko.

A42: teď nevím, jestli říct bohudík nebo alespoň tak... ;-)
Díky s pohodovou neděli

ioreth: Lasak: díky za nakouknutí a milá slova - slovo :-)

Zajimave..

Parádně vykvetlá poupata. Tu benzinka je valstně mnohem pravděpodobnější než nějaká rozkvetlá louka. ;-)

Kmotroven to popsal dobře to rozbourání klišé. Velmi povedená , pěkné obrazy i obraz celkový :)

Hezky jsi rozorala klišé.
:-)
Je to věcné, bez sentimentu přesto je v tom poetika, Taková, kterou můžu.
Nalézám v tom tři roviny, tři životy, život rostlin (poupata), život věcí (čerpací stanice) a život lidí (milenci v autě) v jednom okamžiku. Líbila by se mi pointa, ze které by bylo zřejmé, že ten památník patří milencům z auta. Tím by se to celé uzavřelo.
Ale je to tvoje báseň.
I tak moc pěkný.

Severak: děkuji za shovívavost :-)

Homér: na Jirouse? Drsný...

Děkuji za nakouknutí a koment :-)
Proč pumpařko? :-P

hezká, má to atmosféru

Při četní jsem si vzpomněl na Jirouse, při těch poupatech v kyblíku.

Na zdi jak visí lopata
koulí se hlava plešatá:
vtom průvan vyfouk zpod dveří
chomáč slepených kadeří.
Po vodě v kýblu ucho pluje,
poslouchá, boltec vystrkuje.

Máš to dobrý, pumpařko.