![]() |
komentáře uživatele :
Mládí i stáří by mělo umět milovat.
Trhat srdce na kusy,se jen blázen dvakrát pokusí.
Třikrátte to skusit .
Proč trpěti tolik.
Vždyť sklamání tak bolí
Zamilovamost je někdy slepá.
Trhat srdce na kusy,se jen blázen dvakrát pokusí.
Třikrátte to skusit .
Proč trpěti tolik.
Vždyť sklamání tak bolí
Zamilovamost je někdy slepá.
Tělo pevností se stalo dobytou.
Citů zbylo pár jak kabát roztrhaný.
Hezké
Citů zbylo pár jak kabát roztrhaný.
Hezké
Netopejra z česnekem a rýží
Trošku saké a byl bez obtíží.
Humoru neni nikdy dost
Trošku saké a byl bez obtíží.
Humoru neni nikdy dost
Jak krasné je se zasnít.
Ze šňůr prádla cítit vůni noci vnímat sílu
měsíce.
Pro nedočkavost slunce záblesku.
Smutek jež vyvěrá jen zlehka.
Duše křehká,touží po úsměvu.
Tak vykveť naděje v celou louku
nepřeberné krásy.
Ze šňůr prádla cítit vůni noci vnímat sílu
měsíce.
Pro nedočkavost slunce záblesku.
Smutek jež vyvěrá jen zlehka.
Duše křehká,touží po úsměvu.
Tak vykveť naděje v celou louku
nepřeberné krásy.
Když se lež ovíji jak had,vůle co byla skálou
Se začne drolit v písečnou dunu.
Ta lež ktera jak Jezinka se vkradá
sebemenší škvírou.
Stává se beznaděj tou černou dírou.
Se začne drolit v písečnou dunu.
Ta lež ktera jak Jezinka se vkradá
sebemenší škvírou.
Stává se beznaděj tou černou dírou.
Svoboda je vrtkavá.
Když voda z dlaní
probudí oči co ještě v spaní.
V pohledu svém uhlídají
motýla co z kapek
posnídá.
Když voda z dlaní
probudí oči co ještě v spaní.
V pohledu svém uhlídají
motýla co z kapek
posnídá.
Slunce seno .jahody žeby hříčka náhody.
Tam si v seně uživali dítko spolu štrykovali.
Bezva
Tam si v seně uživali dítko spolu štrykovali.
Bezva
Jo když si mazel pánícka kolem prstu omotá
neni jiné zbytí nežly se státi jeho sluhou
neni jiné zbytí nežly se státi jeho sluhou
Lepši skonat z pěknou ženou
Než ve špitálele na lůžku.
Kdo umí.ten umí
Než ve špitálele na lůžku.
Kdo umí.ten umí
Smutné a pěkné.
Tahle doba je jak ledovec který před sebou tlačí masu.
Tahle doba je jak ledovec který před sebou tlačí masu.
Moc pěkné
Jen básník nedokáže malovati slovy
Jak můza vletnout do podkroví
Mladému malíři dát ten cit
A růže jen tuží malována
Jak živoucí může být
Nad kamny obláček tetelící
Hrneček z cikorkou provonící
Vzpomínky rukou močných
živoucí tak,že placků vůně
se začla rosprostírat.
Vzpomínání,co vhání
do dětských let
Ach proč ten čas tak pospíchá
Jen básník nedokáže malovati slovy
Jak můza vletnout do podkroví
Mladému malíři dát ten cit
A růže jen tuží malována
Jak živoucí může být
Nad kamny obláček tetelící
Hrneček z cikorkou provonící
Vzpomínky rukou močných
živoucí tak,že placků vůně
se začla rosprostírat.
Vzpomínání,co vhání
do dětských let
Ach proč ten čas tak pospíchá
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
kascha [14], monere [7], Štěpán Kadavý [6]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?


