|
Miluji poezii, a občas ze mě z přemíry emocí něco vypadne. A většina mých básní je složená z pravdivých situací, které se v mém životě odehrály.
Psát neumím, nikdy jsem se to neučila, ale miluju to a je to pro mě velmi životně důležité.
Snad se to bude líbit.
|
Něco jsem provedla,
najednou jsme si cizí.
Srdce naše rozpletla
a doufala, že ta bolest zmizí.
Naše činy nebyly správné,
tys to ale věděl.
Rozloučení bylo kvapné,
nic jsi mi nepověděl.
Co jsem vlastně čekala?
Ten odstup mezi námi mám...
V takový jsem nedoufala,
Necítíš se taky občas sám?
Vcházím do deště pocitů,
ten liják mi hlavu stíná.
Čekám do konce úsvitu.
A zítra snad budu jiná.
Snad polapím zpátky svou odvahu.
Vzpomenu si, jak mám znovu cítit.
A zakončím svou úvahu
o tom, zda lásku dokážu pocítit.
najednou jsme si cizí.
Srdce naše rozpletla
a doufala, že ta bolest zmizí.
Naše činy nebyly správné,
tys to ale věděl.
Rozloučení bylo kvapné,
nic jsi mi nepověděl.
Co jsem vlastně čekala?
Ten odstup mezi námi mám...
V takový jsem nedoufala,
Necítíš se taky občas sám?
Vcházím do deště pocitů,
ten liják mi hlavu stíná.
Čekám do konce úsvitu.
A zítra snad budu jiná.
Snad polapím zpátky svou odvahu.
Vzpomenu si, jak mám znovu cítit.
A zakončím svou úvahu
o tom, zda lásku dokážu pocítit.