18.10.2021
5
930 (14)
0
Ne že už by nikdy neměl
padat sníh

možná mrazem zkroutí se
mé listy
do ticha opadají

ale do teplé hloubky bezpečí kořenů
nic nepronikne

jsem vinnou révou
svého života
a všechno co zplodím
daruji světu

děkuji včelám
co mě opylují
vzduchu
slunci
vodě

všemu co mě živí

a děkuji i sobě
za sladký nektar hroznů

za odvahu
je nenechat shnít

nechat je dozrát
ve správný čas
 22.10.2021 16:35
slnečnica: Děkuji ti.
 21.10.2021 14:44
nádherná...
 20.10.2021 23:55
Dandy: človiček: Díky moc.
 19.10.2021 07:52
Moc pěkné..
 18.10.2021 22:09
Souzním s myšlenkou životního procesu.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.