Umouněnka : musím se opět přiznat, stejně jako Yana, že jsem se několikrát vrátila a četla znovu. Je napsána velmi procítěně a mne opravdu moc dojala. Ještě jednou díky.

Mlčeti Zlato : děkuji

puero : Tome, napsal si to krásně ! Díky.

Yana : děkuji

Psavec : děkuji za milá slova

Ghúl : děkuji za zastavení

Miňko: děkuji

Dandy : děkuji

Psavec : Milánku, zdá se, že osud tvůj není snadný – tvoříš s vášní, ale nejsi oceněn tak, jak by sis přál ? Styl působí svižně, především hezká hra se slovy. Tvoje verše piš dál, protože se líbí. Mně vyloudí vždy úsměv na tváři. Díky.

Smajly : strom, který odmítl možnost stát se člověkem, dal přednost své vlastní podstatě a přijal svůj osud bez touhy po změně. Je to ukázka toho, že někdy je největší odměnou právě klidné přijetí svého místa ve světě.

Dandy : někdy se kouzlo obyčejných dnů skrývá právě v těchto nenápadných setkáních - ve vůni, v doteku kapky, v tichém pohledu na květinu, která se bezděčně otevře světu, kdo ví ? Líbí a dík.

Yana : metafory a rytmus v těchto verších vytvářejí silný dojem něhy a vášně. Zdá se, že se jedná o hlubokou touhu po spojení. Krásná a děkuji.

Mlčeti Zlato : děkuji za miilá slova.

Yana : moc a moc díky

Psavec: Milánku, ano a děkuji.

Miňko : Milánku, díky za důvěru a zastavení.

syrda : krásná úvaha o světě, který by mohl být o trochu lepší, laskavější, naplněný radostí a smíchem. Obraz světa, který bychom si mnozí přáli spatřit. Hezké !

Miňko : odpouštění je složitá věc. Někdy znamená pochopení druhého, jindy zase smíření se s vlastním jednáním. Asi znovunalezení rovnováhy ....

Umouněnka : moje milá, slzy jsem uronila, ztratila jsem syna, dokáži se vžít. Bolest v srdci se možná nikdy zcela nevytratí, ale můžeme najít nový tvar — ve vzpomínkách, v lásce, která nikdy neodejde, a v síle, kterou v sobě máme.

Dandy : moc hezky si to napsal, děkuji moc.