|
Napadlo mne že v kalhotkách hledáme vzpomínku na Náš první domov. Ta silná vzpomínka je možná polehčující okolnost Naší pudové jednoduchosti.
 06.07.2025 13 235(17) 0 |
Čekám od žen
že budu znova zrozen
ponořen tam kde to začalo
pamatuji si jen pramálo
však duše ta vše dobře ví
teplu lůna rozumí.
Muži často za hlupáky jsou
když chtíč svůj marně maskují.
Netuší Oni po čem touží
mlhavím vzpomínkám slepě slouží.
Ani ženám nevysvětlil z ráje had
proč do nory se noří
v níž má teplo rád.
On to však dobře ví
pocitu bezpečí rozumí.
Konec se začátkem se spojí
hostinu energií obě těla dojí.
Přidá si rád, kdo má velký hlad.
Za přejedení životem se platí
nenasytnost tělo schvátí
pozvolna tak lze umírat.
Proti proudu nejde jít
miminkem již nelze být
nelze se již domů vrátit
cestu smrtí nesmíš zkrátit.
Údy do žen se vloží,
Ony portálem jsou
v hvězdném moři...
Vesmír vrátí Nás zase zpátky
do míru ,tepla, břicha matky.
že budu znova zrozen
ponořen tam kde to začalo
pamatuji si jen pramálo
však duše ta vše dobře ví
teplu lůna rozumí.
Muži často za hlupáky jsou
když chtíč svůj marně maskují.
Netuší Oni po čem touží
mlhavím vzpomínkám slepě slouží.
Ani ženám nevysvětlil z ráje had
proč do nory se noří
v níž má teplo rád.
On to však dobře ví
pocitu bezpečí rozumí.
Konec se začátkem se spojí
hostinu energií obě těla dojí.
Přidá si rád, kdo má velký hlad.
Za přejedení životem se platí
nenasytnost tělo schvátí
pozvolna tak lze umírat.
Proti proudu nejde jít
miminkem již nelze být
nelze se již domů vrátit
cestu smrtí nesmíš zkrátit.
Údy do žen se vloží,
Ony portálem jsou
v hvězdném moři...
Vesmír vrátí Nás zase zpátky
do míru ,tepla, břicha matky.
09.07.2025 - 11:09Hanulka
človíček : hochu já ti rozumím. Duše se navrací tichým tokem
lůnem žen, kde čas se láme a muž v sobě hledá pradávný oheň skrýván v stínech.... mohla bych pokračovat. Je to krásné, že jsi to napsal. Díky.
lůnem žen, kde čas se láme a muž v sobě hledá pradávný oheň skrýván v stínech.... mohla bych pokračovat. Je to krásné, že jsi to napsal. Díky.
09.07.2025 - 11:03Hanulka: Vám patří dík, pokud Nás dokážete inspirovat k tomuto poznání. Což již mnohdy neumíte, samy zašlapáni.
09.07.2025 - 11:00Hanulka
človíček : vyjádřil si to krásně ! Patří ti velký dík !
09.07.2025 - 10:58Hanulka: Pochopila naprosto správně. Zem je Matkou. Vy jste zemí, břichem z kterého vše vzešlo od prvopočátku. Každý muž je vždy jen Váš syn. Jen to zapomněl.
09.07.2025 - 10:35Hanulka
človíček : četla večer před spaním - znovuzrození skrze ženský princip, jako návrat ke kořenům a niternému poznání.
Tak to chápu. Řekla bych : nádherně psaná reflexe, hluboká, poetická, téměř mystická. Vnímám v ní touhu po návratu k počátku, k teplu lůna...díky moc.
Tak to chápu. Řekla bych : nádherně psaná reflexe, hluboká, poetická, téměř mystická. Vnímám v ní touhu po návratu k počátku, k teplu lůna...díky moc.
09.07.2025 - 10:01Jen si představ Yano ten chemický vzorec uložený do emocí porodu. Jakou nesmazatelnou pudovou stopu to vloží do narozeného tvora. Jsem rád že jako žena jsi pochopila že dílko jsem nepojal ryze sexisticky. Děkuju moc
09.07.2025 - 09:17Neskutečně mě to zaujalo, je to nápadité, samotná jsem nad něčím podobným takovým způsobem nikdy nepřemýšlela, ale sexualitu považuji za jeden z nejdůležitějších prvků života člověka. Vnáší mi tvé dílko nový pohled, na sex, na pudovou jednoduchost :-), jsem za ten pohled ráda, přijde mi vlastně roztomilý a hlavně nové vnímání čehokoli mám ráda. Tedy tvé dílko hodnotím palcem nahoru :-) a jsou v něm místa ke kterým se dokola vracím, super
07.07.2025 - 10:53Ano vše je život.
Buď je člověk obohacen.
Nebo ochuzen.
Nebo se ve viru své nelidskosti snaží být něčín,
a stvoření i zánik je dán?
Buď je člověk obohacen.
Nebo ochuzen.
Nebo se ve viru své nelidskosti snaží být něčín,
a stvoření i zánik je dán?
07.07.2025 - 08:39Dandy: Tvrdí se , že máme uloženy vzpomínky i na prenatální věk. Lososy a úhoři se vracejí v podstatě po čichu (chuti) z moří do řek, kde se narodily. Alchymie života potažmo sexualita.
07.07.2025 - 07:47To bude koloběh žívota.
Zrod konec a čas mezy tím,vyplněn čiností i nečiností.
Někdo se i postí..
Zrod konec a čas mezy tím,vyplněn čiností i nečiností.
Někdo se i postí..
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Znovu zrozen : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Dlaně
Předchozí dílo autora : Rezonance citu
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Lipš [18], yayadreamer [13], Hass [13], Vejunka [12], Král Slova Kuba [12], Tyna Mayerová [12], Užmoc [10], Flammarino [6], Emilius [5]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
