V omáčce z rozbředlých slov
kterou jsi rozmazal po papíře
kvůli posranýmu ISBN
trčíš doma v pěkném počasí
metáš kolem sebe moudra
jak čistící vůz

Sloupy nudných sraček
o tom, jak tě bolí pták
jak ti rudne kunda
když na tebe Apríl prskne
pár milostivých paprsků
tok splašených fotonů
teplých jako mateřské mléko

Směješ se na mostě
v království smutečních vrb
poprvé jsi vyřizený hned zjara
po dlouhé době jsi se našla
u řeky v trsech blínu
všem zákazům navzdory
válí se nazí, jedí hlínu

Kanoe vklouzla do soutěsky
nebesa studem klopí víčka
skořec mezi skalami
udusil se tíhou lásky
 29.04.2025 10:50
Když to chodí takhle dobře, asi je lepší nechat tak.
 28.04.2025 09:48
 Neu
Homér: je to tak. poezie zlomeného srdce a horkého klína vládne. já jsem spíš cynik, já tak kramlíky na šňůře a šnuptychl v kapse
 27.04.2025 21:59
LadyLoba: none: Díky ženy, mě furt napadají nějaké věci. Jen to sem nedávám, nezapisuju, jen občas něco, ale sám tomu nevěřím. Tohle dílo má například příšerný závěr. Ale dát na konec zhnasnul jako svíčka, to už můžu jít rovnou do Kremnice do Muzea Gýča. Nevím, prostě to většinou nechám, jak to přišlo, protože když se v tom začnu rýpat, tak je to většinou ještě horší. Díky za podporu:-).
 27.04.2025 21:52
Neu: Díky Neu, horké tělo je super. Vždyť to znáš, jakmile tam není růže, duše, srdce, anděl a hrátky v temnotách, tak to stojí za prd.
 26.04.2025 22:17
omluva, zlobilo připojení... :o)
 26.04.2025 22:16
....jedí hlínu i nůž, když je potřeba, jinak souhlasím S Lady oba :o)
 26.04.2025 16:05
 Neu
Nejvic se mi na tehle basni libi, ze v ni neni rosa a horke telo.
A naopak mi tu dost chybi velebouci
 26.04.2025 11:47
Tvé "domácí vězení" ti nezávidím, ale ze sobeckého hlediska mám radost, protože je možné, že budeš zase víc psát :-D

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.