Homér : navštívil jsi Jablonec ? Ano smutné. Já jsem se tam narodila, když vyhnali moje rodiče do pohraničí. Bývalo to krásné město, úplně ti rozumím.

koiška : ano, nikdo nám je neprozradí...

koiška : děkuji za zastavení.

Psavec : Milánku, zamýšlíš se nad různými typy ženské krásy.
Vtipné, lehce satirické, líbi se mi a díky.

Miras2250 : tak tohle nedávám. Někdy může být zjevné, když se autor snaží psát z perspektivy, která mu není vlastní, a výsledek pak působí neautenticky. Pokud má příběh reflektovat vnitřní svět ženy – její hluboké emoce, zkušenosti, nuance myšlení – a přitom cítíš, že je to jen povrchní napodobenina, pak je frustrace naprosto oprávněná.
Autentičnost v psaní není jen o tom, že autor rozumí svému tématu, takhle by to žena nenapsala. Když se to nepovede, čtenář to okamžitě pozná – a pokud je text napsán s určitou naivitou nebo zkreslením, je to nepřirozené. Promiň.

koiška : tu jsem opravdu psala do telefonu na Karlově mostu a děkuji za zastavení.

koiška : děkuji. ano je to tak.

koiška : přestože jsem procestovala kus světa, miluji svou vlast !

koiška : poetická óda na jarní probouzení přírody! Cítím v tom něhu, radost z každého nového lístku, vůni probouzejících se květin i ten zvláštní klid, který přináší první blankytné květy ladoňky. Je to okamžik, kdy člověk může jen stát v tichém úžasu a nechat se pohltit krásou přírody. Tohle si psala asi za covidu ? Je to krása a děkuji.

koiška : děkuji za poklonu, sympatie jsou vzájemné a tvé básně se mi líbí. Díky !

koiška : probuzení s milovaným nejkrásnější...a děkuji za zastavení

koiška : tvé verše mají krásnou melancholickou atmosféru, která rezonuje hluboko v srdci. Je v nich bolest, smíření i ozvěna dávné něhy. Působí jako tiché loučení, ale zároveň jako osvobození. Líbí !

koiška : ano, je to tak a děkuji.

Yana : jak krásně jsi to vyjádřila, děkuji.

koiška : děkuji za milá slova

Ennie : bolest našla svůj hlas v řádcích, rozbitá duše. Čas a péče o sebe ti mohou pomoci najít sílu. Věř sama v sebe a jdi dál.

Miňko : Kdo si hraje, nezlobí, svět mu radost ozdobí. Kdo si hraje, ten se směje, radost kolem sebe rozeseje.

Psavec : Milánku, to si napsal blaze, často sním o Mléčné dráze. Díky moc.

Mlčeti Zlato : to mám radost a děkuji moc.

Miras2250 : děkuji za milá slova, také přeji hezký den !