 31.01.2025 18 211(13) 0 |
Na kolena padám,
ač z prožitků bádám,
stále se ptám,
proč budím se,
když usínám.
V šeru noci hledám světlo,
ale tma mne objímá,
v srdci stále cítím,
jiskru naděje,
která mě povede.
Naději pokorně skládám,
smíru si přeji a žádám,
přitom se ptám,
slov nehledám,
když v písních city spřádám.
31.1.2025
20.05.2025 - 20:06koiška : tu jsem opravdu psala do telefonu na Karlově mostu a děkuji za zastavení.
04.02.2025 - 07:37Mlčeti Zlato : Honzíčku, děkuji, že se líbí. Vypadla ze mne právě na Karlově mostu, kam se tak ráda vracívám, někdy si přivstanu - protože tam nejsou lidé.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Na kolena padám : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Líbal mne pod Jižním křížem
Předchozí dílo autora : Bohatství života
