|
Je to skoro hypnotické ?
 09.05.2025 12 97(7) 0 |
Pod hvězdami,
kde ticho zpívá staré příběhy,
sedím v prachu lunární krajiny,
každý záchvěv vesmíru hladí mou mysl,
každý paprsek stříbra nese ozvěnu odloučení.
Ve skafandru jsem jen stín,
poutnice v nekonečnu,
vážím myšlenky v šestině tíhy,
naslouchám šepotu věčnosti v kráterech,
kde čas neplyne, jen trvá.
A někde tam, daleko,
na modrém srpku Země,
moje srdce stále tepe v rytmu domova,
mé oči hledají tvůj obraz mezi hvězdami,
a já tiše šeptám… slyšíš mě?
A přesto dál,
v prázdnotě vzdálených světů,
v šepotu hvězd a mlčení kráterů,
cítím tvůj dech v rytmu nekonečna,
jako jemnou ozvěnu mého ticha.
9.5.2025
19.05.2025 - 03:00Měsíční krajina , ticho ji protíná a srdce propojí tlukoucí ozvěna.
krásná poezie.
krásná poezie.
11.05.2025 - 10:46Nádherné, opravdu, skoro mám slzy na krajíčku, ano je tam, někde ve vesmíru, někde, nevíme kde, ale můžeme o tom snít a to je náš úděl a můžeme věřit, že existuje něco, někde kde nás vnímají, je krásné tomu věřit
10.05.2025 - 22:29Miňko : na kosmické procházce v kosmickém času a s kosmickou tvořivostí ?? Skutečně jsi mne inspiroval tvou básní a děkuji.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ozvěna odloučení : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Kosmické rande
Předchozí dílo autora : Rozevlátý máj
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
anin [14], Los Pablos [13], Básník.zločin.proti.lidskosti [12], korálek [11], eliscatko [7]» řekli o sobě
Adrianne Nesser řekla o veronika :veru.. nemam slov. sqela holka. vzdycky me nejvic podrzi. nikdy bych neverila, ze muzu mit rada nekoho, koho znam z netu. a jeji tvorba? ctete ctete ctete! rozhodne to stoji za to! ;):-)*
