přidáno 14.11.2024
hodnoceno 6
čteno 169(6)
posláno 0



Nepocházím ze země,

kde pomeranče zrají,

kde se pne zralá réva.

Tady jen jabloň,

která jablka dává,

ač věkem již je pokřivená.

Tam na laviččce, pod ní sedávám,

na hory, moře, města vzpomínám.

Hlasy, co volají z daleka,

avšak moje rodná zem je tady.



Exotický a bohatý sen,

trhám zapomenuté jablko,

jedno jediné jen.

Včera bylo ještě léto,

dnes už i podzim opouští nás,

z mráčků začíná padat,

je to sníh a bude mráz.

Často se mi zdává sen,

jak letím do oblak,

když vločka mne tiše klepla,

ať proberu se, je to tak.

Z povzdálí mne budí známý hlas,

nebuď smutná, nejsi sama.


14.11.2024
přidáno 15.11.2024 - 20:09
Psavec : Milánku, také děkuji.
přidáno 15.11.2024 - 17:27
Nebuď smutná, ta báseň hladí.
přidáno 15.11.2024 - 15:44
Dandy : děkuji, že se ti líbí. Ahoj !
přidáno 15.11.2024 - 11:35
Moc pěkná.
přidáno 15.11.2024 - 08:34
Mlčeti Zlato : děkuji za milý komentík. Ahoj !
přidáno 15.11.2024 - 07:33
Moc se mi líbí. Připomnělo mi Evu a to, že to taky neměla lehké.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zapomenuté jablko : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Paradise of Love
Předchozí dílo autora : Zimní radovánky

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Tématická soutěž

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming