 |
 26.01.2015
64, žena |
komentáře uživatele :
26.05.2015 - 23:29
24(15.)taron: Moc děkuji za komentář. Ano je má ta bolest v ní, jen jsem se o ni podělila a život jde zase dál.
25.05.2015 - 21:179(4.)kekebreke: Neznám, kolem nás tramvaje nejezdí, ale báseň je pěkná. :)
24.05.2015 - 19:5820(14.)Amelie M.:Krásná..
A šípy Amorovy z čisté ledové krásy s láskou zapletly se v Venušiny vlasy..:)
A šípy Amorovy z čisté ledové krásy s láskou zapletly se v Venušiny vlasy..:)
24.05.2015 - 19:4715(3.)shane: To teda,sny máš smělé. A tak přeji Ti, ať snění v skutečnost se změní ..:)
24.05.2015 - 19:448(4.)vanovaso: Krásně vzpomínáš..na zvonky co zvoní fialovou tóninou než vzpomínky se s vůní rozplynou..:)
24.05.2015 - 19:4119(17.)Amadeo´´: Já moc děkuji za komentář i za zastavení.Potěšilo.:)
23.05.2015 - 11:0924(12.)Zamila: Děkuji, moc mě těší, že se zastavuješ u mých básní. Já vím, že tvé komentáře jsou upřímné a proto beru každý,kladný i záporný.Poslední dobou mám pocit, že tu málo lidí dílka čte i hodnotí. Je tu nějak smutno. :)
22.05.2015 - 22:325(1.)Ta první sloka mě trochu mate, nevím co nenajde. Ta druhá se mi líbí," nikdo neuslyší, že se láska drolí" to je moc hezké.:)
22.05.2015 - 22:263(3.)Zdenička: Někdy úsměv jen letmý
..............zažehne světýlko naděje
.........než v duších se setmí..
..............zažehne světýlko naděje
.........než v duších se setmí..
22.05.2015 - 21:4619(15.)Amelie M.:Moc mě to těší a od Tebe dvojnásob, děkuji. :)
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Lacosta [18], Alice [14], naplicichleknin [9], ÁlaV [5], SUVR [2], Lactosemax [1]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
