![]() |
komentáře uživatele :
Miro Sparkus: Píšu to bez teček, protože se mi to takhle prostě líbí víc. Božská je s velkým B náhodou, ale tak nějak mi tam nakonec sedělo. Jinak jsem ráda, že se líbí, díky
Moc hezky vyjadřované, jen pozor na ty hrubky a čárky ve větách. Třeba "visel" a kroky zamířily... Možná jsem s tím otravná, ale pokud hodláš brát psaní vážně, tak to má svou váhu. Jinak jsem zvědavá a těším se na pokračování :-)
Zajímavý zážitek a nic se neděje náhodou. Dal sis tím to velké uvědomění. Nejdřív najít svobodu uvnitř sebe, pak se otevírají úžasné možnosti ve vnějším světě. A pokud někde máš být, postupně tě to tam dotlačí, možná nakonec vykopne. Plán své duše a potřebu zkušenosti nejde obejít...
Kdopak asi bude mít z nákupu největší radost...? :-D
človiček: Díky, no, pokud to tak cítíte, stále se ještě máte co společně naučit...
Taky jsem zažila ten strach a beznaděj a pak tu neskutečnou úlevu, radost, vděčnost, lásku... Milovaní hrdinové :-)
NikaZaro: Zatím si počínáš moc dobře. Je to lechtivé, vzrušující, ale ne vulgární ;-)
Krásně, upřímně jsi to vyjádřil. Pořád si říkám, jak jsem tolerantní máma a skoro tchýně a pak jednou začas otevřu oči a vidím, jak jim pořád moc uhýbám a umetám cestičku. Už ale celkem dokážu sebe ani je nikam netlačit. Všechno má svůj čas, každý jsme jedinečný a potřebujeme si zažít věci vlastním tempem. Cítím, že se máme všichni rádi, ač to tak vždy nevypadá a co víc chtít...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Lorraine [18], Sari [18], Pejda3 [18], bea.mai [18], Pišák [18], Laura Eleonora [18], CassiusRomarius [14], Sucháč [13], slunceblunce [10]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)


