přidáno 24.01.2023
hodnoceno 5
čteno 628(13)
posláno 0
Zmizela jsi beze stopy,
kdybych jenom věděl kam,
kdo plave, ten se neutopí,
proto nasadil jsem rovnou kraul.

Venku udeřily mrazy,
a sněhu všude přehršle,
počasí, co Ti šance srazí,
Bože, prosím, víc už NE.

Přes den slzy zadržuji,
v noci srdce na kusy,
a čím déle Tě pohřešuji,
stesk mě asi udusí.

Když po druhé noci,
uslyšel jsem ta nadějná slova,
udeřil jsem do bezmoci,
ten hlas – jako slyšet Boha.

Ráno ještě před východem,
slunce ještě stále spí,
když už bál jsem se ve věčné sbohem,
běhám po ulicích s nadějí.

A když viděl jsem Tě,
hladovou a ustrašenou,
s polibky na čumáček,
odnesl jsem si Tě domů s sebou.

Čtyřicet hodin beznaděje,
kdy už černé myšlenky se Ti spouštěj,
teď se mi moje štěstí na hrudi chvěje,
prosím – nikdy už mě neopouštěj.
přidáno 25.01.2023 - 15:30
Ted uz navzdy spolu…
přidáno 24.01.2023 - 18:32
Taky jsem zažila ten strach a beznaděj a pak tu neskutečnou úlevu, radost, vděčnost, lásku... Milovaní hrdinové :-)
přidáno 24.01.2023 - 18:27
Konec dobrý, všechno dobré.
přidáno 24.01.2023 - 18:11
človiček: jsem rád, že i Váš příběh měl přes všechen strach a děs šťastný konec.
přidáno 24.01.2023 - 17:20
Chápu a souzním. Jednou se mi ve vánici zatoulalo štěně daleko od domova. Byl jsem tam do tmy a pak jsem to vzdal. Ten prcek měl snad pod kožichem kompas pro všechny případy. Trefil.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nejtěžší víkend v mém životě : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Merlot 1996 & Makita HS6601
Předchozí dílo autora : Láska s datem spotřeby

» narozeniny
Sophia [18], hidden [12], Kristýna [2], vercaambro [1]
» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :
Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming