přidáno 24.01.2023
hodnoceno 5
čteno 318(13)
posláno 0
Zmizela jsi beze stopy,
kdybych jenom věděl kam,
kdo plave, ten se neutopí,
proto nasadil jsem rovnou kraul.

Venku udeřily mrazy,
a sněhu všude přehršle,
počasí, co Ti šance srazí,
Bože, prosím, víc už NE.

Přes den slzy zadržuji,
v noci srdce na kusy,
a čím déle Tě pohřešuji,
stesk mě asi udusí.

Když po druhé noci,
uslyšel jsem ta nadějná slova,
udeřil jsem do bezmoci,
ten hlas – jako slyšet Boha.

Ráno ještě před východem,
slunce ještě stále spí,
když už bál jsem se ve věčné sbohem,
běhám po ulicích s nadějí.

A když viděl jsem Tě,
hladovou a ustrašenou,
s polibky na čumáček,
odnesl jsem si Tě domů s sebou.

Čtyřicet hodin beznaděje,
kdy už černé myšlenky se Ti spouštěj,
teď se mi moje štěstí na hrudi chvěje,
prosím – nikdy už mě neopouštěj.
přidáno 25.01.2023 - 15:30
Ted uz navzdy spolu…
přidáno 24.01.2023 - 18:32
Taky jsem zažila ten strach a beznaděj a pak tu neskutečnou úlevu, radost, vděčnost, lásku... Milovaní hrdinové :-)
přidáno 24.01.2023 - 18:27
Konec dobrý, všechno dobré.
přidáno 24.01.2023 - 18:11
človiček: jsem rád, že i Váš příběh měl přes všechen strach a děs šťastný konec.
přidáno 24.01.2023 - 17:20
Chápu a souzním. Jednou se mi ve vánici zatoulalo štěně daleko od domova. Byl jsem tam do tmy a pak jsem to vzdal. Ten prcek měl snad pod kožichem kompas pro všechny případy. Trefil.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nejtěžší víkend v mém životě : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Merlot 1996 & Makita HS6601
Předchozí dílo autora : Láska s datem spotřeby

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming