Nádherná, taková doznívací.

Krásná. Nevím co k ní víc říct.

název tě opravdu vystihuje, řekla bych. miniaturka pěkná, rýmovaná, pro haničku :D

Dalo by se říct, že formálně to haiku není (ale o taky by se dalo říct, že je, záleží na úhlu pohledu.)
Ať je to co je to, je to povedené.

Krásná, padla mi do nálady...

Singularis: narážka na jinou mou báseň (krabičkový chrám), myšlenka je přibližně stejná, akorát tady je vyjádřena nezávisle na básnickém /eh, dá se tomu tak říkat?/ stylu petra váši. který jsem měla u té první zaseklý v hlavě.

NoWiš: Kdo je naštvaný? (To ta kurzíva. Používám ji pro ironii a tak nějak předpokládám, že ostatní to dělají podobně. Profesní deformace, řekla bych. Nebo teda, amatérská deformace.)
Sklony k archaičnosti chápu. Já začínám mít z Eca sklony k antisemitismu.

Taková buď strašně archaická nebo strašně ironická. U tebe člověk nikdy neví. Formálně moc pěkná, ačkoli nemám ráda, když se náhodná Slova píší s velkým Písmenem protože je to podle mého Názoru Matení Čtenáře.

Mám lehkou výhradu proti shrieking sounds (=shrieks ffs.) ale chápu, žes to tam rytmicky potřebovala. Takový after-riot afterglow. Pěkné.

NoWiš: Dík, na závěr jsem obzvlášť hrdá... obsah si nevztahuj, jediné co by se tak vzdáleně vztáhnout dalo je název.

souhlasím s anotací.

Severak: Vždyť to říkám, protože má absťák. Psaní poezie je návykové.

Singularis: (omg mae govannen!) díky, vážím si toho :)

Stařena mi připadala děsivě konkrétní.

Utíkali rovnoměrně zrychleným pohybem, ale nebylo jim to nic platné. Nepřítel se blížil exponenciálně a před ním se šířila hrůza.

Vyprskla jsem smíchy. na to, že jsem rozuměla asi 50% řečeného se mi to líbilo opravdu hodně.

Nell: Děkuju!

Severak: doslovné překlady poezie po mně nechtěj, neumím se vyjádřit autentičtěji. nicméně tady to bylo myšleno jako nevýznamné.

formálně tohle haiku není (dá se ale diskutovat o tom, jestli se rytmická a fonetická pravidla tak odlišného jazyka jako je japonština dají převést do češtiny, takže můj názor je čistě subjektivní)
ale je to zdařilá věc

taron: Byli jsme v divadle co se jmenuje Aréna na představení Hráči. "Vy všichni hrajete jenom o drobné" je poslední replika té hry. No a kulisy a kostýmy byly do červena, proto to krvácení. Je to taková momentka, hodně to na mě zapůsobilo.

To mi neříkej, že na Kláru nic nevymyslíš. (Vílo vznášející se nad parketem/jsem básník zneuznaný světem/kde se tvé kouzlo bere/na to nemám rým/ale když nakloníš se/tak ti vypovím/jak by mé tělo/zoufale chtělo/tančit s tvým.) A je to.