24.10.2014
13
1921 (30)
0
Tak, jako hvězdy padají
pod tíhou nekonečna,
jako kruh potkává jen jednou tečna,
jak křik husí prolétá oblohou,
tak jako tuláci se drží na nohou,

jako javory zlátnou,
a prameny zamrzají;
tak jako schovává se před světem
poupě v jinotaji.

Tak, něžně,
navzdory zákazu,
zaženu z tvých rtů námrazu
a zkřehlými prsty vyzpívám
mízu v klokočí
a teplo do očí.

Paprsky spojují
konstelace pih,
dvě rudá srdce
a ostré zimní slunce
v nich

 26.10.2014 21:27
Orionka: Ty puntíčkářko, sakra, neruš tak krásný dojem... :-D
 26.10.2014 21:26
No týjo, tak tohle je bomba...romantika bez kýče, vystřelená do nebes...tleskám, až mi puchýře naskakují...
 25.10.2014 22:12
 Dozor
opravdu krásná, moc se ti povedla...
 25.10.2014 14:47
tak ta je nádherná. máš talent, holka. zakládám do záložek a někdy se k ní vrátím :)
 25.10.2014 12:23
na jedničku
 25.10.2014 10:16
Taky se mi moc líbí, má krásnou křehkou atmosféru. Jenom se mi nezdá ta míza v klokočí. Klokočí jsou semena, ve kterých asi moc mízy nebude, ta je spiš v keři, který se jmenuje klokoč. Takže by tam logicky mělo být "v klokoči"... ale to by zas tak pěkně nesouznělo s "do očí". :)
 25.10.2014 08:53
krásná...
 24.10.2014 23:30
Panebože, Lucka!
 24.10.2014 22:36
Opravdu krása :-)
 24.10.2014 21:49
 Timothy A. Postovit
to je docela skvost :)
 24.10.2014 21:29
Severak: Ale ony skutečně dávají smysl! Aspoň teda mi...
 24.10.2014 21:18
básně jsou pěkný, ale co mě u tebe naprosto dostává jsou názvy sbírek
 24.10.2014 20:33
naprostá nádhera :-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.