|
Naše sny malujou barvy vitraží
|
Rozeta snů
Nezříkejte se nikdy svých krásných snů,
pozor — pak zřeknete se i sami sebe
Z kapsy vysypeš si slunce do dalších dnů,
bez něhož už, kurva, jenom srdce zebe
Až příště budeš stát s duší rozbitou,
neutíkej před sebou, i když padneš na kolena
Sny jsou pro všechny — otáčí osudům rozetou,
těm, co nebojí se krvácet za vlastní jména
Z barevných střepů našich duší
jsou složená kola životů — nádherné vitráže
I z bolesti vzniká krása, která sluší
každému, kdo to dokáže
Na dně prázdné sklenky hledej poslední kapku,
ne výmluvu, proč už se nenapít
A když ti někdo ukáže poslední klapku —
usměj se. On jen zapomněl, jak chutná žít.
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.