Rozeta snů

Rozeta snů

Nezříkejte se nikdy svých krásných snů,
pozor — pak zřeknete se i sami sebe
Z kapsy vysypeš si slunce do dalších dnů,
bez něhož už, kurva, jenom srdce zebe

Až příště budeš stát s duší rozbitou,
neutíkej před sebou, i když padneš na kolena
Sny jsou pro všechny — otáčí osudům rozetou,
těm, co nebojí se krvácet za vlastní jména

Z barevných střepů našich duší
jsou složená kola životů — nádherné vitráže
I z bolesti vzniká krása, která sluší
každému, kdo to dokáže

Na dně prázdné sklenky hledej poslední kapku,
ne výmluvu, proč už se nenapít
A když ti někdo ukáže poslední klapku —
usměj se. On jen zapomněl, jak chutná žít.