![]() |
komentáře uživatele :
shane: :-) Možná jen návštěva. Nikdy nevíš, kam vítr vílu zavane, jakými cestičkami chodí. Někdy to neví ani ona sama...
mechanická okurka: Tak jsem to prolítla ještě jednou a krom těch úmyslných nespisovností, jsem odhalila jen dvě chybky. Nic zásadního. Takže se omlouvám. Je to tato: holky tehdy pohřbili...
A tato (tam jsem se ztratila v textu a docelo mne zmátla absence čárky před nebožtíkem): Vybrali jsme černej nebožtíku,
Pořád se mi to líbí. Na podruhé možná i víc.
A tato (tam jsem se ztratila v textu a docelo mne zmátla absence čárky před nebožtíkem): Vybrali jsme černej nebožtíku,
Pořád se mi to líbí. Na podruhé možná i víc.
Strašně krásný střípek života. Je v něm spousta lásky, moc krásně umíš obrazy a letmými myšlenkami vytvořit atmosféru. A uceňuji jemný humor, dělá povídku opravdu čtivou.
Gramatika - no, to je horší. Místy dělá text nepřehledný. Ale vzhledem k tomu, že nejsem analytický typ, mě to nerušilo, protože celkový dojem je moc fajn.
Gramatika - no, to je horší. Místy dělá text nepřehledný. Ale vzhledem k tomu, že nejsem analytický typ, mě to nerušilo, protože celkový dojem je moc fajn.
Severak: :-) Děkuju. Mám za sebou podivné období. Nepíšu. Pomalu znovu začínám číst... a pak snad něco zase přijde a začnu pořádně psát...
Jak jednou jsi ukázala svou sílu, pohov tě nečeká :-(. To moc dobře znám a k tvému přání se připojuju. I já bych chtěla... Moc hezky vyjádřeno :-).
tedy, po puerově všeosažném komentáři se zmáhám jen na: Opravdu se mi to líbí, tak nějak do mne slova vplula a proměnila se v obrazy a pocity téměř mně srozumitelné.
Stejně tak by takhle mohl promlouvat podzim. Smutný, ponurý... s přesto překrásný. Moc se mi líbí ta atmosféra.
Singularis: Děkuju moc za komentář :-)
Určitě zkušenosti s krásou (pohodou, bezpečím) přicházejí u těch šťastných z dětství. Ale někdy si člověk jejich cenu začne uvědomovat až později. Představy o takovém místě se mění a vyvíjejí a zdokonalují :-).
Až napíšeš takovou povídku, dej vědět. Ráda si ji přečtu :-)
Určitě zkušenosti s krásou (pohodou, bezpečím) přicházejí u těch šťastných z dětství. Ale někdy si člověk jejich cenu začne uvědomovat až později. Představy o takovém místě se mění a vyvíjejí a zdokonalují :-).
Až napíšeš takovou povídku, dej vědět. Ráda si ji přečtu :-)
Téma, které mi teď dlouho leží v hlavě. Jak ve vztahu k mým dětem, jak jim pomoci žít svůj život podle nich, tak ve vztahu sama k sobě.
Moc pěkná.
Moc pěkná.


