trochu to přípomíná protifašistické výstupy Wericha a Voskovce

s těmi pocity je to těžké. Já mám třeba úsek Praha až Poříčany pevně spojen s cestami za babičkou, proto třeba umím v tomto úseku ty zastávky vyjmenovat po sobě. Jenomže tyhle pocity jsou nepřenosný.

Zbytek trati pro mě prakticky nic neznamená, protože nejdál jsem byl v Přelouči. Teda aspoň myslím.

Kromě toho je tam takový háček - ty jmenuješ všechny zastávky celé trati, kdežto na nádražích jmenují buď jen významné (tj. kde staví rychlíky) nebo podúseky (tj. jednotlivé osobáky).

když nad tím tak přemýšlím, tak jsem vlastně nikdy nejedl trdelník

v So jsem byl natolik unaven, že jsem to nechápal. Teď mi to došlo! Dobré.

zrovna jsem začal psát povídku o nedobrovolném hrdinovi revoluce

ten začátek je jako když hraju já

jako venkovan na tom spatřuji jistou poetiku

skvělá. Dávám pět frček.

vystihuje poslední dny

Lasak: dvakredencedekadence: ano, přesně to.

Pro Lasaka: https://www.theatlantic.com/magazine/archive/2018/10/poland-pola
rization/568324/

nějak mě nenapadají komentáře k formě, ale jenom k obsahu... četl jsem na tohle téma zajímavý článek o polarizaci polské společnosti...

IMHO masochisti obvykle nejsou až na lámání kostí

Jolly: sakra, taky jsem četl modřiny. Jsem nějakej zkaženej.

pěkná

ale tak on si člověk může do jistý míry vybudovat vlastní bezpečný svět a to z lidí, se kterýma se potkává

opět mě zaujala více anotace než báseň samotná (protože ta začala sklouzávat do terminologie)

taková nedokončená, ale celkem dobrá.

Singularis: ano, to je ona. Myslím že jsem projel ten úsek v 0:29 - 1:17, ale už je to fakt dávno.

ale no tak! Teďka nebudu moc spát.

krásná. Tahle se bude skvěle číst nahlas.