(napsáno v roce 2010 na školní cestě po Estonsku, pravděpodobně jako úkol)
přidáno 13.01.2016
hodnoceno 11
čteno 358(19)
posláno 0
„Tady je New Yorker! No to je zázrak!“ řekla jakási studentka. Chrám konzumu studenty přitahoval natolik, že se učitelé rozhodli dát rozchod. A tak jsem se vydal do centra.

Koupit valuty a pár pohledů lze i bez znalosti místního jazyka, dojet domů a koupit si na to jízdenku však ne.

Přišel jsem na zastávku. Podíval jsem se na mapu a našel jsem si linku. Potom jsem se podíval na jízdní řád. Mapy a jízdní řády jsou čitelné pro kohokoliv, tarifní podmínky psané plynnou estonštinou však ne.

Tak nějak jsem pochopil, že se ty jízdenky dají platit pomocí telefonu. Dokonce jsem pochopil, že tunni paev pillit je něco jako jízdenka na jeden den.

Tušil jsem však, že m;j telefon by s jejich systémem jízdenek moc nespolupracoval. Tak mi nezbylo, než se zeptat někoho z místních.

Viděl jsem nějakou starou babičku, ale u ní asi nepřipadalo v úvahu, aby uměla anglicky. Dědeček stojící opodál taky ne. Musím najít někoho mladšího. Pak okolo prošla blonďatá vysokoškolačka. To byla moje šance jak se dostat z města. Oslovil jsem ji angličtinou, kterou asi někdo lámal v kole: „Excuse me, I need help. I want to travel by bus, but don't know how to buy a ticket.“ Poradila mi, že si mám lístek koupit „in kiosk“. Poděkoval jsem a šoural jsem se ke kiosku.

Přemýšlel jsem, co mám říct, abych si koupil lístek, ale můj jazykový skill byl někde hodně hluboko pod nulou.

Přišoural jsem se k trafice a nejistě na ní zíral. V tu chvíli mě oslovila ona studentka a zeptala se mě, jestli „You need help?“ a tak jsem řekl, že ano. Zeptala se mě „How old are you?“ a když jsem řekl, že osmnáct, řekla „You looks younger“ a šla mi koupit poloviční lístek. Tak jsem ušetřil 8 korun místní měny a získal jízdenku. Poděkoval jsem a měl jsem ohromnou radost z jízdenky. Tak málo stačí ke štěstí.

Prohlédl jsem si město a pak jsem se rozhodl, že je čas jet. Šel jsem na zastávku Atlantis a počkal na autobus číslo 4. Přijel černý autobus. Nastoupil jsem. Na příští zastávce jsem zpozoroval domorodce, jak štípou lístky pomocí takové krabičky, která do lístku vyrazila písmeno T a tak jsem si štípnul lístek.

Autobus jel dál. Zastavoval na zastávkách s nevyslovitelnými nebo legračními jmény.

Všiml jsem si výhružného nápisu za řidičem: Kdo nebude mít platný pillit zaplatí 600 kronen. Přestože neumím estonsky, pokuta z toho nápisu mi byla hned jasná. Autobus zastavil na zastávce Kastani a pokračoval dál. Pak přijel na zastávku Aardla, do cíle mé cesty.

Tak jsem objevil linku číslo 4. Později jsem mohl dělat díky této cestě dělat frajera a radit učitelům, jak se dostat z centra.

Jel jsem tuto cestu podruhé se třídou, ale to člověk nemůže splynout s davem a pozorovat běžné estonce tak, aniž by ho považovali za turistu.

Většina lidí by řekla, že cesta autobusem není nic zajímavého, ale opak je pravdou. Okřídlené úsloví totiž říká: je jedno místo, kde jsou si lidé rovni - nacpaný autobus.

ikonka sbírka Ze sbírky: povídky ze života

přidáno 19.02.2016 - 20:32
Severak: Pěkné
přidáno 18.02.2016 - 09:21
Severak: Chi chi :-) Ty seš dobrej :-) A kde vlastně skončil Kočkopes ? :-)
přidáno 18.02.2016 - 09:20
Zamila: nechceš mi dělat literárního agenta. Já už mám z toho prosazování se otlučený lokty.
přidáno 17.02.2016 - 15:54
Tvoje psaní prózy mě baví. Měl bys psát víc a "ukončeněji" ;-) Máš talent a dokážeš zaujmout, byť se v příběhu nic zvláštního neděje :-) Zkus třeba delší povídku nebo rovnou román, bude se to číst, uvidíš :-)
přidáno 21.01.2016 - 20:39
Zajmavé :-) já bych se na místě stratila
přidáno 16.01.2016 - 19:58
A42: tak to mám taky. :-)
přidáno 16.01.2016 - 16:33
Hezká historka. Mimochodem, když se mě někdo zeptá na typy a tarify jízdenek v Praze, tak mu většinou neporadím, neb mám odjakživa legitku. :-))
přidáno 16.01.2016 - 14:14
Singularis: jízdní řády jsou právě celkem jednoduché, jízdenky jsou problém (video prověřím)
přidáno 16.01.2016 - 11:38
Zajímavá příhoda. Nicméně já bych se bez alespoň trochu přijatelné znalosti místních přepravních podmínek a jízdního řádu asi neodvážil/a ani do jiného města v ČR, natož do Estonska.

Je to tato linka ( http://www.youtube.com/watch?v=eN4g4R6JmO8 )?
přidáno 14.01.2016 - 15:56
samiVdavu: tento text jsem našel v jednom ze starých sešitů, napsal jsem ho na místě v Tartu a tudíž už pokračovat nebude.
přidáno 14.01.2016 - 13:54
Ahoj, každá cesta v neznámém státě může přinést zajímavé zážitky. Ačkoliv se v tvém vyprávění vlastně nic nestalo, nečetlo se úplně zle. Tak aspoň, že jsou Estonci přívětiví a mají vysoké pokuty! Jejich jazyk zní poměrně přitažlivě. :) Budeš ve vyprávění pokračovat nebo tam prostě nic nebylo? :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Tartu by bus : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Bezvýznamnost vlasti
Předchozí dílo autora : Jenoféna

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Casino-hry.sk

Kasina Slovenske.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

Apple iPhone a iPad

Proč si koupit iPhone nebo iPad? Zkušenosti z první ruky.

© 2017 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku