Jako když vítr na chvilinku usedne na tvoji dlaň. Viděl jsem to. Díky za zážitek :-)

Je krásná. A - už jsem to jednou někomu psal - kdysi řekl Saint-Exupéry, že dokonalosti není dosaženo, když už není co přidat, ale naopak když už není co ubrat. Zase se to potvrdilo. Moc se ti povedla.

Amadeo´´: Ona by hlavně každá cesta měla vést odněkud někam. Jak píše Yasmin, stará cesta je dobrým začátkem pro tu novou. Děkuju za nakouknutí :-)

Yasmin: Ano, je to přesně tak, jak říkáš. Děkuju za návštěvu, mám z ní radost :-)

Ten nápad je geniální. Bohužel i dost smutnopravdivej. Líbí se mi to.

Kdyby nic jiného, poslední dva verše by mi stačily! Ale celá je vlastně parádní :-) Jen dvě drobnosti - už od základky jsem alergickej na "když x tak ( co třeba "už se stmívá" ) a "kdyby jsi" je spávně kdybys ( co teda "i kdybys byl jen součást snu"? )
To nic nemění na tom, že mě chytla. A z toho, že jsem chytrej jak rádio si nic nedělej :-)

Takový jemný styl! Ale přečti si po sobě znova ty rýmy. Namátkou: odejít, otevřít, políbit, ucítit. Slovesa v infinitivu. Ta se samozřejmě budou rýmovat vždycky. Ale parádu s tím fakt nenaděláš. Atd. atd... (škoda)

Taková lehce dělnická :-) Každopádně u takhle vázaného verše by to chtělo trochu poladit rytmus. Některé ty verše se sice hezky rýmují, ale jinak znějí kostrbatě. A pozor, nožičky bolely :-)

Zamila: Díky moc, je to taková poznámka na okraji sešitu :-)

Já nevím proč, ale asi by mi přišla silnější bez těch rýmů. Ale vlastně zase i tuctovější. Teď jsem to rozštíp, co? Jako báseň to hezky plyne až k poslednímu řádku, kterej trošku přerostl. Pocity mi nepřísluší hodnotit, můžu jen přát, abys měla v budoucnu příjemnější náměty :-)

A42: Fakt nenapadá? Co veškeré znásilňování přírody, kterou dnes respektujem úplně minimálně a která nám to pomalu vrací? Dřív s ní lidé spolupracovali. Nebudu vyjmenovávat příklady, strávil bych u toho půl dne.

Navíc mi došlo, že mluvíš jinými slovy o tom samém. Jistěže je hromada věcí, ke kterým je lepší se nevracet. No jasně! Jenomže to nejdřív musíš vědět co kdy kde bylo špatně. Odkud ta cesta vede a kam by mohla (neměla) vést. Kdo tohle ignoruje, snadno se dopustí zbytečných a někdy i fatálních chyb.

marinka: Btw - stačí se podívat, jak dneska složitě zápolíme s tím, co v minulosti bylo celkem normální, nebo se řešilo obyčejným selským rozumem.

marinka: To je samozřejmě dobře. Já taky. Ale kdo chce jít novými cestami, měl by vědět odkud a kudy přišel. Jinak se docela snadno může stát, že v potu tváře nalezne už dávno nalezené.

Orionka: No, koketoval jsem i s myšlenkou to tak opravdu i pojmenovat. Vlastně to o Alzheimerovi je. O takovém tom kolektivním.

No, bohužel už vše podstatné bylo řečeno. Zkus to něčím ozvláštnit. Něčím, co z toho udělá originál. Jí se to líbit určitě bude. Těm, kteří zde hledají poezii, se to ale bude zdát tuctové. Takový seznam. Hodně zdaru :-)

Jeden příklad za všechny: "točit" x "sloužit". Jasně, to se ti bude rýmovat vždycky. Ale moc lacinějších rýmů už není. Snad jen "sloup" x "sloup". Snažil bych se třeba rýmovat různé slovní druhy a slova s nestejným počtem slabik. Rytmus dokáže taky nadělat divy. "Školácký" u mě znamená něco jako začátečnický. Btw - takováhle věc se přece nemusí rýmovat vůbec...

Nevím, co říct, abych se nedopustil nepodložené kritiky. Zaujaly mě první čtyři řádky a pak to s těma pantoflema. Zbytek sice zní mnohem okázaleji, ale o to míň mi říká. Umně poskládané. Početl jsem si.

OK, komentuju... Největší cenu pro mě má první řádek. Pak mi to čím dál víc přijde jako rozmělňování již řečeného, navíc ubité školáckým (a vlastně celkem i zbytečným) rýmováním. Každopádně mě to zaujalo myšlenkou...

U nás ještě nekvetou. Ale to vůbec nevadí. Je parádní. Z nejlepších a nejopravdovějších, co jsem tady poslední dobou četl :-)

Už jsem si ji přečetl včera... Nejvíc se mi líbí to s těmi motýlími křídly. Tam by ta báseň pro mě mohla končit a byla by překrásná :-)