LadyLoba: Miňko: Psavec: Yana: Díky moc za čtení a milé komentáře.

puero: Díky.

Yana: Psavec: Mlčeti Zlato: LadyLoba: človiček: Díky všem za čtení!

Orionka: Díky. Jedná se samozřejmě o přenesený význam, pátrala jsem, jestli je gramaticky správně malé nebo velké M a dohledala jsem, že asi velké. Ale souhlasím s tebou, že možná by pro účely básně malé nevadilo, nebo dokonce bylo lepší.

Si la segunda línea se refiere a la herida, la forma correcta debería ser "hecha".

Me gustó tu poema, me parece que tus palabras transmiten dolor, pero también esperanza.

Můžu-li být hnidopich, trochu mě vyrušilo to dvakrát použité slůvko žijí/žije. To první bych změnila třeba na "bydlí" nebo něco obdobného. Ale jen můj názor:-)

Jinak super. Připomnělo mi to dům mých prarodičů (kteří už nejsou). A znám takových domů spoustu. Podobně jako Homér nevlastním nic ze jmenovaného (kromě wifi), ale sbírek mám taky celkem dost (míň, než bych chtěla). Ale myslím, že to není jen o sbírkách... myslím, že ta "poezie" je právě tím životem, který se sám nestane. Nějakým chybějícím přesahem.

Miňko: človiček: Díky, to je milé.

Yana: puero: LadyLoba: Dandy: Díky moc za milé komentáře, přečtení i opatrné našlapování.

Chvilku jsem tam byla s tebou, i v těch obrazech, i v pocitech. Za to dík, to mám ráda, když se povede.

Hezké. Taky ještě cítím voňavé lípy, z víkendových podvečerů se táhnou do celého týdne.

puero: LadyLoba: Jo, osamělost je zvláštní pocit, který může, ale nemusí vůbec záviset na lidech, které člověk má nebo nemá ve svém okolí... nakonec ani to by nebylo v textu ono. Ta otázka prostě musí být nevyřčená, možná i nezformulovaná. Teď to teprve podle mě říká to, co jsem chtěla. Díky za společné zamyšlení se a diskuzi.

puero: Myslím tu předchozí otázku (už je pryč). Tahle je právě vyřčená.

puero: Napadá mě ještě varianta, tu nevyřčenou otázku... prostě neříct.

Yana: človiček: Děkuju.

LadyLoba: Já právě svůj prostor a samotu taky potřebuju a miluju, to je druhý problém, který s tím veršem mám :D Mělo by tam být spíš "osamělost", ale to je moc dlouhé. Takže to budu muset ještě nějak překopat. Každopádně díky!

puero: Mně se to docela líbí, ale není to moje :-) Vypadla pak ze mě spousta variant, včetně klišovitých kýčovitých "Budeš mou písní o lásce?", ale nelíbí se mi žádná. A navíc čím víc se v tom vrtám, tím horší to je, tohle se vyplivlo samo a pak mi došlo, že popravce je blbě, bohužel... No nic, asi to budu muset odložit a uvidíme, jestli mi něco ještě nevykrystalizuje v hlavě.

puero: A to je přesně to místo :D Alternativní varianta je "Zhoupneš mou samotu v oprátce?", ale nevím, jestli to není už moc morbidní. Ale zas i celý zbytek je takový výrazově divný řekněme, třeba by to ladilo. Nějak nevím, právě proto potřebuju nějakou zpětnou vazbu.

Hezká... líbí se mi ten tok myšlenek a obrazy hlavně v první půlce.

Nějak si netroufám reagovat. Asi jen zvládnu říct: četla jsem a děkuju za tak intimní sdílení.

Tuhle taky znám, samá recyklace koukám. Nedostatek nové inspirace?