Amelie M.: Díky dík :-)

Přesně tak, trvalo mi, než jsem přišla na to, jak tady tu kulatou udělat...

Zamila: Yana: slnečnica: Orionka: Amelie M.: Moc děkuju!

Pěkná homérovina!

Dobrá!

Nepřijde mi to morbidní, spíš v tom vidím, jako by ta láska člověka povznesla do vyšších sfér... kam tělo prostě nemůže:-) Pěkný.

Amelie M.: Moc ti děkuju za krásný komentář!

DDD: S tím sebevědomím tomu rozumím, až příliš dobře... zas na druhou stranu - uvědomuješ si, kolik nadšenců máš? A taky jak veliké, velikááánské je jejich nadšení? :-) Bylo by to skoro plýtvání, neudělat s tím něco... třeba časem, až se na to budeš cítit. Víš, kolik radosti bys tím přinesl do světa? ;-) Takže souhlasím s Amélií... Vždyť to můžeš šířit dál! Našla bych spoustu lidí, co by si CD s radostí koupily. I tu sbírku.
P.S. Moje teta ti vzkazuje, že to je nádherná píseň. Když ji četla, ukápla slza. Když ji poslouchala, plakala prý už natvrdo. :-) I na podruhé. Odkaz pak prý taky poslala zas někam dál.......

Yana: Děkuju ti... ale myslím, že to bylo začátečnické štěstí a taky kouzlo okamžiku :-) U téhle básně to bylo slabší, ale chci na tom pracovat, tak možná časem nahrávku opět přidám.

slnečnica: DDD: Moc vám děkuju!

Klaron: Děkuji. Máš s tou nahrávkou pravdu, neumím to, tak to všelijak zkouším a učím se... a k čemu by bylo učení bez zpětné vazby, že:-)

Timothy A. Postovit: Děkuju!

Severak: To jsem ráda, díky, ale stále váhám.

Nakonec jsem ji pustila ještě příteli a nádherně nám prozpívala byt... Jen jsme tak seděli a v němém úžasu poslouchali. Pustím si ji ještě jednou na dobrou noc (k té sbírce básní prostě budu potřebovat ještě cd).

Na to, jak je mini, je dost dobrá. Výstižná.

Nejprve jsem si ji přečetla, to mě velmi zaujala obsahem, zpracování se mi sice líbilo, ale až tak moc nevynikalo. Teprve až když jsem si ji poslechla, každé slůvko zapadlo na své místo... je krásná. A ten klavír! Úchvatný. Zase to lehce zavonělo Nohavicou, možná je to tou personifikací Naděje, takové motivy s ním mám spojené. Pravda a Lež třeba. Ale to není vůbec na škodu, naopak. Je mi to moc blízké, taková píseň. Taky občas nalézám jiskry v hromadách popela, jen je smutné, když někdy ty jiskry před mýma očima zhasínají. Ale máš pravdu... ještě pořád je Naděje! Děkuji za něco tak mile dojemného, pohladilo mě to na duši.

Jiří Turner: Děkuju!

Severak: Nechám to zatím uležet a uvidím, jak na mě bude působit s odstupem. ;-) Takže zatím určitě nechávám.

puero: Určitě má, mně tam ale přišel zrovna ten fénix. Nemyslím ale, že by byl až tak zprofanovaný. A v dnešní době je klišé snad už vše. Jiným vyjádřením, které mě napadalo, bych zase opakovala sebe. Nějak mi dneska klišé nevadí, ale chápu, že tobě může. Díky za názor.

Orionka: Zamila: Díky za pěkné komntáře, jsem ráda, že se líbí. Přidala jsem nahrávku, ale nejsem si úplně jistá, jestli ji mám nechat.

Nádherná. Mě naopak "z dřeva mlčeného" nadchlo snad nejvíc. Naopak takovýhle novotvar je to, co báseň pozvedne o trochu výš, dá jí nový rozměr. A čtenáře pohladí a vryje se mu pod kůži, protože tvá vyjádření jsou neotřelá, hledáš (a nacházíš) nové způsoby, jak vyjádřit něco, co jiným vyjádřit nejde. To mě baví. To dělá tvou poezii jedinečnou.