Ta je nádherná. Taková lehoučká, křehká a něžná, až skoro meditační mi připadá. :-) Ten styl je takový jakoby mimochodem, ale přesto jde obsahově do hloubky, vystihuje tu podstatu (hlavně poslední sloka, jak na to tak koukám, mohla by fungovat klidně i samostatně). Báseň vyvolává krásné pocity a obrazy.

Tahle je fakt výborná!

Tahle se mi líbí, hlavně atmosférou. Ten závěr mi narozdíl od Meluziny připadá vhodný, možná se mi dokonce líbí nejvíc, kontrastu netřeba

Celkem zábavná hříčka.

Zajímavý nápad, docela fajn.

Úžasná.

Něžná, milá, vyvolala úsměv. :-)

Pěkná miniatura. Taková milá, zpracováním i myšlenkou :-)

Tahle je fakt dobrá, z těch tvých, co jsem četla, asi nejlepší. Až na ten klišovitý název, ale já v poslední době s názvy taky bojuju, takže to chápu. Po tom, co jsem ji slyšela přečtenou, se mi líbí ještě o něco víc.

Ty jsi z Hlučína? Tam to znám, tam je krásně!

Náčelník Holá Ruka: No, neva, zkusila jsem to :-)

Lehce melancholická, ale tak mile, celá je taková milá, vlastně bych řekla i vyrovnaná, smířená s životem. Příjemně voní Vánocema, vzpomínkama... babičkou. :-) Připadá mi taková spokojená, kdy vzpomínka už nebolí, ale dělá člověku dobře. Potěšila mě.

Akorát, nemělo by být v druhém řádku "ta"?

Yana: DDD: Děkuju moc, mám z toho děsnou radost! Hlavně mě moc těší, Yani, že tě tak oslovil ten můj přednes, byla jsem z toho dost nervózní a vůbec jsem to nečekala, jsem moc potěšena, vážně, díky.

Náčelník Holá Ruka: Díky, Náčelníku! Ale k té tvojí výtce - ono je to takhle naschvál. Zkus si tam představit mezeru, proto je to na dalším řádku. Měla by tam být čárka (zůstaly jen obrazy, ve mně věčné), ale je to celé bez diakritiky. Významově asi takhle: "zůstaly jen obrazy, (které jsou) ve mně věčné"... Pořád ti to trhá uši?

Já tedy raději mlčím. ;-)

Asi už není co dodat, snad bych se pod to i podepsala. :-) Ale i přesto musím souhlasit s DDD. Já nejčastěji píšu pozitivní komentáře (třeba s nějakou drobnou připomínkou), když otevřu něco, co považuju za opravdu nekvalitní, ve výjimečných případech to ani nedočtu, dám-li tomu ale šanci, tak se snažím o konstruktivní kritiku pouze, když vím, že to má u daného autora smysl. Nějak se mi prostě nechce plýtvat časem a energií na někoho, od koho se má slova pouze "odrazí", ale jejich smysl k němu vůbec nedojde. No a občas taky bojuju ze stejných důvodů, které jsi v textu uvedl. :-) Občas taky nevím, jak to vlastně vyjádřit, nebo dokonce co přesně mi v básni vadí, i když v tom případě většinou napíšu, že se mi tam něco nezdá. No, literární kritika zkrátka není vůbec jednoduchá věc. :-)

Zanechávám jen obdivné "ó" a pak už nic, abych to nepokazila...

Jsem opravdu moc ráda, že ses nám vrátil... takové chvíle, jaké nastávají při čtení tvých básní, tu totiž opravdu chyběly. Tahle báseň (u tebe snad tradičně) ke mně přitančila po špičkách.

Teda, perfektní! Tvé básně jsou čím dál tím lepší, tahle je nádherná...

A mně se ten závěr naopak líbí, je v něm právě ta pointa. Začátek je výbuch, gejzír prožitku a na konec přichází jakési zklidnění a zamyšlení. Hezké zamyšlení. Dodává to zbytku básně hloubku. I když je pravda, že by to také mohlo fungovat jako dva samostatné celky - jeden jako čistý prožitek při pozorování toho okolo nás, druhý jako obecné zamyšlení nad prožitky a jejich intenzitou. Každopádně se mi to líbí. :-)