|
.
|
směju se
lidi okolo vypráví příběhy
jejich začátky doprovází klavír
jsem v té vší poetice
jak pěst na oko
nesměju se televizním estrádám, nesměju se opilosti, nesměju se náhodám
a už vůbec se nesměju vtipům
jsem maličká, hloupá
dámě vedle se rozsypaly perly z náhrdelníku
a vypravěč ztratil nit
lidé pili ze sklenic
tlumili nutné ticho, tlumili hlasy ve svých hlavách, tlumili strach ze života
tlumili bolest
. jde o to
utlumit všechno
a smát se už jen
sám sobě .
lidi okolo vypráví příběhy
jejich začátky doprovází klavír
jsem v té vší poetice
jak pěst na oko
nesměju se televizním estrádám, nesměju se opilosti, nesměju se náhodám
a už vůbec se nesměju vtipům
jsem maličká, hloupá
dámě vedle se rozsypaly perly z náhrdelníku
a vypravěč ztratil nit
lidé pili ze sklenic
tlumili nutné ticho, tlumili hlasy ve svých hlavách, tlumili strach ze života
tlumili bolest
. jde o to
utlumit všechno
a smát se už jen
sám sobě .
11.05.2010 23:23
čirou náhodou...taky mi tu hraje Baroko...
a jinak...máš celkem pravdu...ač je to hodně pesimistické
a jinak...máš celkem pravdu...ač je to hodně pesimistické
11.05.2010 21:49
"panoptikum na renesanční téma, z planety lidí, bez člověka.." první myšlenka po přečtení, když jsem měl puštěného Mullera a Baroko .. pocit..
11.05.2010 18:33
Vida, taky máš takový pocit, že lidi okolo už vlastně umřeli a jen tady straší? Apatičtí, neschopní se pohnout, snadné terče?
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.