přidáno 24.03.2010
hodnoceno 1
čteno 1309(7)
posláno 0
někdo mi vzal mé srdíčkové brýle
svět je teď zvláštní
plný světla
až to bolí
popichuje to příšery vevnitř
ty řvou
po perfektním egu
a zase to bolí
lidi se pořád ptaj
moje tvář nemá ráda otazníky
cizí dlaně
a izolepu
osamělý králíček nemůže najít domov
tak se uchýlí k sebevraždě
a pořád to bolí
stezka odvahy nás nezastraší
protože vždycky je světlo


.
nikdo nechápe
že nejmíň světla je v pravé poledne....
.
přidáno 25.03.2010 - 22:10
Někdy se ten konec izolepy nedá zaboha najít.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
vždycky je světlo : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : jde o to.
Předchozí dílo autora : dokonalá metafora

» narozeniny
Gabika [18], Duše [17], Tanarica [16], Rikitan [15], Tondícek [15], enethen [15], mona.66 [14], Severak [13], Atík [13], Slavo B [11], Sigurdr [7]
» řekli o sobě
ScarLiam řekl o Mája S. :
Zdá se být milá neznám ji Zdá se být krásna mnou neviděna nikdy Stydlivá ... Usuzuji z vykání Stále čtu díla její Neustále zde žije Dále se mění Vidím v ní umělce Její um nikdy nevypění.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming