přidáno 24.03.2010
hodnoceno 1
čteno 822(7)
posláno 0
někdo mi vzal mé srdíčkové brýle
svět je teď zvláštní
plný světla
až to bolí
popichuje to příšery vevnitř
ty řvou
po perfektním egu
a zase to bolí
lidi se pořád ptaj
moje tvář nemá ráda otazníky
cizí dlaně
a izolepu
osamělý králíček nemůže najít domov
tak se uchýlí k sebevraždě
a pořád to bolí
stezka odvahy nás nezastraší
protože vždycky je světlo


.
nikdo nechápe
že nejmíň světla je v pravé poledne....
.
přidáno 25.03.2010 - 22:10
Někdy se ten konec izolepy nedá zaboha najít.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
vždycky je světlo : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : jde o to.
Předchozí dílo autora : dokonalá metafora

»jméno
»heslo
registrace
» autoři online
štiler, Verena
» narozeniny
Nikusska [11], baLi [2], Aster [1]
» řekli o sobě
SSS řekl o Kleriska.KX :
Nejdelší a nejkrásnější báseň, kterou jsem kdy četl, chci číst a doufám, že dočtu. Ale jen do třetí čtvrtiny, tu poslední chci dopsat.. /Navždy moje, pro mě, ale jen tajně. I když už nebudeš chtít.*/ /..i teď, když už nechceš./
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Ipad mini 5

Čtení i psaní na iPadu vás bude bavit!

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2021 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku