přidáno 24.03.2010
hodnoceno 1
čteno 971(7)
posláno 0
někdo mi vzal mé srdíčkové brýle
svět je teď zvláštní
plný světla
až to bolí
popichuje to příšery vevnitř
ty řvou
po perfektním egu
a zase to bolí
lidi se pořád ptaj
moje tvář nemá ráda otazníky
cizí dlaně
a izolepu
osamělý králíček nemůže najít domov
tak se uchýlí k sebevraždě
a pořád to bolí
stezka odvahy nás nezastraší
protože vždycky je světlo


.
nikdo nechápe
že nejmíň světla je v pravé poledne....
.
přidáno 25.03.2010 - 22:10
Někdy se ten konec izolepy nedá zaboha najít.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
vždycky je světlo : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : jde o to.
Předchozí dílo autora : dokonalá metafora

»jméno
»heslo
registrace
» autoři online
blokar, wojta
» narozeniny
Lacosta [16], Alice [12], naplicichleknin [7], ÁlaV [3]
» řekli o sobě
Yana řekla o ŽblaBuňka :
je zvláštní kolik lidí se skrývá pod ťímto nickem. Laskavý básničkář, milovník života, žen a vína, romantik, gentleman, rádce, vnímavý člověk, mudrc, požitkář, poeta, vtipálek, pohodář a tohle všechno je jeden člověk Žblabuňka
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku