musí to ven
přidáno 22.07.2010
hodnoceno 0
čteno 2375(23)
posláno 0
Zničim to
smažu
probodnu

trhám se
padám
uhodnu

tu sílu svejch slov
co lítaj z úst ve spánku
utnu svý sny
svět protočim pozpátku


Nedejchám
lítám
útočim

zahodim
vylžu
otočim

svý touhy cos vzal
svůj život co beru
tvý naděje v očích
tu zkázu co vedu


Tvý zbořený iluze
tu holku cos znala
to všechno co zničim
tu lásku cos dala

Na tohle už nestačim a neni cesty zpátky
Svý Promiň si zastrčim pod cynismus a hádky
Byla sem tvý malý Doufám a teď snad jenom Sbohem
Tvoje léta marný snahy mizí s prvním rohem

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Mami : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Monolog
Předchozí dílo autora : Vážně já

» narozeniny
EmoticoneDonie [13], KOMFORNOT [11], ewon [11], Samael [10]
» řekli o sobě
Trochublázen řekl o Leslie :
Až vznikne učebnice v příštím století, jen jedna umělkyně bude v ní jistá, že nová generace otočí list a při četbě těžko skryje stopy dojetí. Básnířka mimořádná, vesmírných kvalit, z jiného asi světa, z hlavního města, nejde to slovy popsat, vím, měl bych přestat, zkrátka je dokonalá, jak víc ji chválit? Kdysi též bagatelu napsali pro ni, se spoustou je pocitů a samá krása, za mě jen dík, že jsi tu, což není zázrak, tím vzdávat hold géniu, před ním se sklonit. Na tuhle zapomenout se prostě nesmí. Pokud to snad nevíte, říká si Leslie.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming