přidáno 03.04.2009
hodnoceno 1
čteno 1686(10)
posláno 0
Zkusil jsem pouze jedním tahem
namalovat obraz svého života
teď stojím plačící před plátnem
z nějž civí na mě jen nicota.

Až ve spáncích mi srdce tepe
mé utrpení je nezměrné
já věřil v dílo velkolepé
tak proč je celé černé?
přidáno 30.06.2009 - 13:32
Zrovna včera jsem prohledávala půdu, taky jsem našla jeden takový...L.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Obraz : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Beznaděj
Předchozí dílo autora : Veselá

» narozeniny
Terrida [17], niewa [14], Větroplach [13], Petoru [12], Asghrelin [10], srammi [9], zakloněný pařez [5]
» řekli o sobě
Sokolička řekla o Adrianne Nesser :
Pro mě hodně zvláštní a silná slečna... Její básničky mě vždycky něčím dostanou a proto je ráda čtu. Adrianne, jsem ráda, že jsem ti mohla trochu nakouknout do duše, buď přesně taková, jaká chceš bejt! (Protože to jsi ty...)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming