..o výrazu, co na něm byl...
 06.10.2008
4
1672 (33)
0
Námořník na vlnách osudu.
To vážně zní moc krásně.
Bičován větry života,
v ráhnoví šeptá básně.
A vítá bouři,
co s ní chce se rvát.
Dálky ho lákají,
to nejde se bát.
Do písku svého ostrova,
hází z truhly mince.
Pokud zrovna nevyplácí,
ze zajetí prince.
Pro zoufalství otců,
pláč sester a matek.
Snad proto duše na moři
mají v srdci zmatek.
A v očích touhu,
co živí odvahu.
Vstříc smrti na moři,
nebo náruči v přístavu.
 06.02.2016 19:55
Pěkná, líbí se mi. Každý svého osudu strůjcem.
 22.10.2008 23:22
Krasna.
 17.10.2008 20:31
Je to povedená ,jak já to vnímám, parodie na život.Líbí se mi to.Já totiž stále vyhledávám díla , která nejsou pouhou pocitovou záležitostí jedince - nikdo mě nechce, miluju te a ty mě ne apod.
 07.10.2008 20:47
...snad proto duše na moři
mají v srdci zmatek.
-----

láska ve vodách nehoří
ani za úplatek....
------
se ti povedla :-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.