|
Dopravní nehody jsou dnes na denním pořádku (bohužel). Ani mně se nevyhnula
|
Tu v očích slzy se třpytí
slzy, co nechtěl jsem vyplakat.
V to ráno v ledovém přítmí
se zvukem z děl
mi zbylo, než jen v zoufalství si lkát.
Ta bezbřehá radost z žití,
v beznaděj změní se hned.
Ta čerň, co na mne teď hledí
přes lijáku proud,
mi nastaví do cesty zeď.
To změní se ve chvíli svět
ve chvíli, kdy chystám se žít.
V bělostném prachu nad hlavou,
ve střípcích rozházených,
přestávám o zítřku snít.
A na chvíli zatočí se svět
ve zvucích z tříštivých ran.
Meluzíny do okolí kvílí,
pak ticho se rozprostře kol
a já jsem pořád tak sám.
To ticho prazvláštně zní,
je jak chvění, když doznívá zvon.
Pomalu zjihlé oči otvírám,
nevěřím, že jsem to já,
že na dohled byl čísi skon.
Tu v očích slzy se třpytí
slzy, co nechtěl jsem vyplakat.
V to ráno v ledovém přítmí
se zvukem z děl
mi zbylo, než jen v zoufalství si lkát.
slzy, co nechtěl jsem vyplakat.
V to ráno v ledovém přítmí
se zvukem z děl
mi zbylo, než jen v zoufalství si lkát.
Ta bezbřehá radost z žití,
v beznaděj změní se hned.
Ta čerň, co na mne teď hledí
přes lijáku proud,
mi nastaví do cesty zeď.
To změní se ve chvíli svět
ve chvíli, kdy chystám se žít.
V bělostném prachu nad hlavou,
ve střípcích rozházených,
přestávám o zítřku snít.
A na chvíli zatočí se svět
ve zvucích z tříštivých ran.
Meluzíny do okolí kvílí,
pak ticho se rozprostře kol
a já jsem pořád tak sám.
To ticho prazvláštně zní,
je jak chvění, když doznívá zvon.
Pomalu zjihlé oči otvírám,
nevěřím, že jsem to já,
že na dohled byl čísi skon.
Tu v očích slzy se třpytí
slzy, co nechtěl jsem vyplakat.
V to ráno v ledovém přítmí
se zvukem z děl
mi zbylo, než jen v zoufalství si lkát.
Pocity : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Vyznání
Předchozí dílo autora : Nesmělost
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
violet [17], Jana Klimešová [8], Rejnočka [8], jarysadi304 [2]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

