Podzimní den

Podzimní den

Už vítr víří vzdušný vír
a listí k zemi dopadá.
V kouzlu skví se lesů stín,
co dělí barvy na odstín
a slunce za ním zapadá.

Už padá k zemi vodopád
a v mlhách zem se topí.
V koutech se krčí zvadlá tráva,
co včera byla ještě zdráva
a v blátě zmizí mé stopy.

V rákosí už cosi šustí,
ve stvolech to lomozí.
Jak bez tětivy ohlé luky,
co vydávají divné zvuky
a straší všechny příchozí.

Teď už lukám podzim vládne
a pryč je teplé počasí.
Teď v pavučině mušky chybí
a nepomohou žádné sliby,
jen prázdné větve tahaj' za vlasy.

Přec i krásu leckde najdu,
tam v dříve háji zeleném.
Když uzarděním usne nebe,
když stojím vedle tebe,
tam v dříve háji zeleném.