Ve chvílích lásky jsme TU,
pak mysl vyzve city na odvetu,
...a...
Láska není pro slabé,
kdo věří mysli své,
zůstane sám…
i v páru…
zahleděn v sebe,
nevidí krásu nebe,
podroben svému egu,
už není TU…
tak možné je žít v ráji
a přesto pekla břímě nést,
tak můžeš být pěkně v háji,
nebo jako kytka kvést :)
pak mysl vyzve city na odvetu,
...a...
Láska není pro slabé,
kdo věří mysli své,
zůstane sám…
i v páru…
zahleděn v sebe,
nevidí krásu nebe,
podroben svému egu,
už není TU…
tak možné je žít v ráji
a přesto pekla břímě nést,
tak můžeš být pěkně v háji,
nebo jako kytka kvést :)
18.07.2025 21:07
Hanulka
Lokin : vyjádřil si to velmi hezky a výstižně, děkuji. Piš dál, píšeš krásné verše, které se tak hezky čtou.
18.07.2025 20:23
Hanulka: díky za krásná slova, přestože přítomnost může a často je bolestivá, stojí za to se o ni snažit, děkuji :)
18.07.2025 18:04
Hanulka
Lokin : nádherné verše, vystihující křehkost duše. Mysl jako výzva, jako protivník lásky… zatímco láska je odvaha být přítomný, být skutečný. Díky.
18.07.2025 09:13
Dokonalá je jenom chvíle...myšlenka proudící v básničce mě zaujala, a ano záleží jen na nás zda kveteme či vadneme
15.07.2025 10:15
Orionka: prohra je zkušenost a jen ego cítí její bolest. Jsme společnost založená na raciu, odkloněni od své přirozenosti, dávno jsme zapomněli, že život je proud, který se nedá uchopit myslí, ale dá se žít
15.07.2025 10:07
Zajímavá a k zamyšlení. Racionálno jako slabost a city jako síla? Asi jak kdy a pro koho, ale sázky jsou vysoko a prohry bolí.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.