Byla jsi loučí mých kroků
Byla jsi světlo displeje v noci, když jsem nemohla spát.
Byla jsi ticho po zprávě, co už nikdy nepřišla.
Byla jsi písnička, kterou jsem si přehrávala, stále dokola.
Byla jsi slova, co se říkají nahlas, i ta, co se polknou.
Byla jsi bezpečí v chaotickým světě a pak najednou nic.
Byla jsi „nikdy se nepustíme“ i „asi bychom si měli dát pauzu“.
Byla jsi hlas v mé hlavě, co říkal, že jednou to přebolí.
Byla jsi loučí mých kroků, než jsem se naučila chodit sama.
Byla jsi světlo displeje v noci, když jsem nemohla spát.
Byla jsi ticho po zprávě, co už nikdy nepřišla.
Byla jsi písnička, kterou jsem si přehrávala, stále dokola.
Byla jsi slova, co se říkají nahlas, i ta, co se polknou.
Byla jsi bezpečí v chaotickým světě a pak najednou nic.
Byla jsi „nikdy se nepustíme“ i „asi bychom si měli dát pauzu“.
Byla jsi hlas v mé hlavě, co říkal, že jednou to přebolí.
Byla jsi loučí mých kroků, než jsem se naučila chodit sama.
24.06.2025 19:53
Hm a jde je poučení, že žít má jeden pro sebe a ne hledat své štěstí v jiných? Ještě asi nepřišlo .., auuu
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.