přidáno 07.04.2025
hodnoceno 6
čteno 207(12)
posláno 0
Vedle mě kráčíš, aniž bys počítala kroky,
aniž bys váhala, když cesta se láme.
Slunce se sklání, mraky se kupí,
a ty tu stále jsi.

Neptáš se, kam jdeme,
jen jdeš.
Neptáš se, proč mlčím,
jen čekáš, až slova přijdou sama.

Dáváš bez váhání,
bereš, jen když nabízím.
V tichu slyšíš víc než v řeči,
ve stínech vidíš světlo.

A kdybych padla,
nezeptáš se proč,
jen podáš ruku,
jen zůstaneš.
přidáno 16.04.2025 - 17:22
Hodně hluboká, slovní obraty se mi opravdu líbí
přidáno 08.04.2025 - 22:27
Moc hezky jsi to napsala.
přidáno 08.04.2025 - 13:40
Krásné tak tiché a plné souznění
přidáno 08.04.2025 - 09:52
Úplně to vidím. Pěkné.
přidáno 07.04.2025 - 18:54
Ellen
Moc pěkné.
přidáno 07.04.2025 - 17:02
Jop ...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Beze jména : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Je v pořádku se bát
Předchozí dílo autora : Byla jsi,...

» narozeniny
Raphael [18], LucasBun [15], Rico11 [14], incompris [14], taron [14], Akaren [13], jaroslav [12], Olivka [11], markky [9]
» řekli o sobě
Adrianne Nesser řekla o Sokolička :
děkuju ti za to, žes mě hned neodsoudila a i přes ty /hádky/ sis ke mně našla cestu. i já k tobě.vážim si tvejch komentářů. seš faájn Marcelo..;-)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming