o emocích ze čtení historie
 17.07.2024
6
545 (14)
0
v lomu světla nacházíme vlastní svaté
jejichž zázrakem je to že byli
patronát nás které nepotkali
jejich mrtvá nedotknutelnost
hradba mystéria
jejich mlčení výzva k odložení pánových nástrojů

vejít nahý
přinést fialky a macešky
a zelené karafiáty

číst o nich jako modlitba
skrze časoprostor
skrze třicet tisíc let snění
geologické posuny a ledovcová údolí

fanfáry, slavobrány když najdeš
poznámku pod čarou
(a neprojikuješ si trochu?)

nevím jaké duchy vzývali, čím oblékali svá těla
koho milovali
ale pokaždé když mi uvěříš
(ale pokaždé když si uvěřím)
myslím že aspoň trochu vím
jak
 20.07.2024 21:10
Orionka: od slova projekce, projikovat si - promítat si do věcí něco svého co tam reálně nemusí být; pojem z psychoanalýzy, zdomácnělý v psychologickém žargonu v poněkud rozvolněnější podobě než je původní úzus taťky Freuda
 19.07.2024 23:20
Co je neprojikovat?
 18.07.2024 10:40
Supr!
 17.07.2024 16:33
 Neu
jo, takhle tomu víc rozumím a líp se to chápe i čte. Možná že by se hodila anotace. Nebo jenom mně ? :-D
 17.07.2024 15:21
Neu: o tom že najít v historii osoby které sdílejí nějaký aspekt tvé intimní zkušenosti je krásný zážitek, poznat kousek sebe a vědět jé, nejsem sám kdo to takhle má, někdo kdysi dávno cítil něco podobného
 17.07.2024 15:19
 Neu
Tohle dílo je pro mě náročnější než enigma. Nějak vůbec nerozumím o čem to je, ale možná jsem jen hloupej.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.